Kdo půjde sedět za gripeny

Jan Kavan patří zcela jistě mezi tuzemské klíčové osoby korupční aféry gripeny. Zpráva o tom, že Švédové zastavili vyšetřování tohoto skandálu, jej zastihla za hranicemi. „Nebudu s vámi o tom mluvit, je to dávno za mnou a mám jiné starosti, než se zabývat výmysly,“ říká do telefonu muž, kterého schůzka s teroristickou organizací Hamás nedávno připravila o místo poradce šéfa sněmovny. Tento zkušený harcovník se však mýlí: problém s gripeny za ním není. Stockholmští detektivové sice složili zbraně, ale česká policie stále jeden ze základních skandálů z dob opoziční smlouvy vyšetřuje a Kavan, bývalý premiér Miloš Zeman a další protagonisté nákupu mohou být v dohledné době obviněni. Stejně jako řada vlivných lidí v dalších třech státech, kde se podezření na korupci kolem gripenů stále řeší na speciálních policejních útvarech.

Chytli ho, Williho
Jedna z největších korupčních afér posledního desetiletí zasahuje kromě Evropy i Asii a Afriku a zabývali se jí také Američané. Úplatky se zatím nepodařilo nikomu nikde prokázat, ale řečeno slovy švédského vrchního žalobce Christera van der Kwasta je nepochybné, že prodeje zbraní a letadel konzorcia firem British Aerospace (BAE) a Saab „provázely skryté a neprůhledné platby“ různým lobbistům a konzultantům. Celková suma určená zřejmě na úplatky může dosahovat až deseti miliard korun.

Po korupci kolem gripenů pátrají detektivové v řadě zemí už více než deset let. To není nijak neobvykle dlouhá doba – například proslulý evropský skandál kolem nákupu vrtulníků Agusta pro belgickou armádu se vyšetřoval od roku 1988 také deset let. Nakonec jej ale policie rozlouskla a v roce 1999 byl za přijetí úplatků odsouzen muž, který nákup schválil – někdejší belgický ministr hospodářství a později šéf NATO Willi Claes. Stejný úspěch si nakonec slibují policejní optimisté od současné práce na gripenech. „Ano, ve vyšetřování pokračujeme,“ říká mluvčí tuzemské protikorupční policie Roman Skřepek a stejnou odpověď dostáváme od jeho britských, rakouských a švýcarských kolegů a také od mluvčího haagského Eurojustu, který se všemi zeměmi spolupracuje. Hlavním zájmem vyšetřovatelů jsou konta dlouholetých konzultantů a poradců firmy BAE a politici, kteří nákupy letounů od BAE prosazovali.

Kolik z oněch zmíněných deseti miliard šlo na úplatky do Česka, není jasné. Podle nejpravděpodobnější policejní verze dostali tuzemští politici za prosazení šedesátimiliardového nákupu stíhaček gripen čtyři sta až sedm set milionů korun. Policie však dodnes prověřuje, odkud, kam a komu peníze přes různá nastrčená konta ve skutečnosti protekly.

Jen si připomeňme, že soutěž, kterou tehdy Zemanova vláda vyhlásila, byla ušita na míru právě letounům gripen tak okatě, že zbytek velkých světových výrobců na protest proti manipulaci podmínek ze soutěže odstoupil. Podezření o transakci posiloval i fakt, že jsme za obrovskou sumu nakupovali stíhačky, o nichž čerství spojenci z NATO tvrdili, že je vůbec nepotřebujeme. Experti Aliance doporučovali pražským politikům věnovat peníze na přebudování armády a výbavu speciálních jednotek, které by mohly být nasazovány ve vojenských misích Aliance. S těmito výhradami souznělo varování tehdejšího ministra financí Pavla Mertlíka, že investice do zbytečnosti navíc zadluží zemi natolik, že ji budou splácet další generace. Prostě už samotné vyhlášení soutěže vzbuzovalo obavy, že jde o naprosto zbytečné rozhazování veřejných peněz prosazené masivní korupcí.

Dnes jsme o osm let dále a stále více indicií ukazuje, že tehdejší podezření bylo oprávněné. A zároveň je fakt, že kdyby záleželo jen na české policii, nevěděli bychom nic. Už v době, kdy parlament rozhodoval o nákupu gripenů, ohlásili tři senátoři, že jim byly anonymně nabídnuty úplatky, když zvednou ruku pro nákup. Policie sice zjistila telefonní budky, odkud korupčníci volali, a tím tehdy celé české vyšetřování pravděpodobné korupce skončilo. Detektivové se vůbec nezabývali řadou odborných analýz, které nákup označovaly jako naprosto nevýhodný, a bez povšimnutí nechali ležet zveřejněné informace, že někteří politici v kuloárech mluví o tom, že za schválení obchodu bude mezi politické strany rozděleno tři čtvrtě miliardy korun.

Tuzemské pátrání se obnovilo až před dvěma lety zásluhou speciální britské protikorupční jednotky (SFO) a přičiněním tří švédských novinářů, kteří tehdy odvysílali reportáž dosvědčující tok zhruba tří miliard korun na konta konzultantů společnosti BAE z několika zemí. Novináři získali pravděpodobně informace od britské policie, ale k tomu se ještě dostaneme. V každém případě jsme se tehdy dozvěděli základy velkého příběhu praktik jedné z největších světových zbrojařských firem a ten příběh je nutné v kostce připomenout.

Celý článek čtěte v Respektu 27/09.