S norským psychiatrem Ulrikem Maltem o tom, jak nahlédl do mysli masového vraha

Na základě jeho diagnózy poslal norský soud Anderse Breivika do vězení. Soudce si vyžádal jeho hodnocení poté, co dva expertní týmy dospěly k opačným názorům ohledně příčetnosti tohoto masového vraha. Ulrik Malt patří ke špičkám svého oboru - v Norsku vychoval už dvě generace psychiatrů, myslí vrahů se zabývá v několika studiích a učebnicích.
Když se vás norští novináři ptali na vaše první setkání s Breivikem, řekl jste doslova: „Neviděl jsem žádné monstrum, ale osamělého muže.“ Jak jste to myslel?

Bylo to v soudní síni a asi jako většina lidí jsem čekal, že člověk, který zabil 69 lidí, by měl vypadat agresivně, že už způsob, kterým do síně vejde, bude naznačovat, že nerespektuje soud, nebo že naopak respekt sám chce vzbuzovat. On ale jako by říkal: „Nic nechápete, ničemu nerozumíte.“

Při pohledu na záběry ze soudu to ale vypadalo, že sebevědomí Breivikovi nechybí. Přelíčení se chtěl účastnit ve vojenské uniformě.

Viděl jsem ve svém životě mnoho psychiatrických pacientů. Breivik působil ve skutečnosti nejistě, nebyl si jistý svým neverbálním chováním. Měl jsem z něj pocit, jako by do místnosti vstupoval malý chlapec, který se snaží zorientovat a zjistit, jak se s nastalou situací vypořádat. Prvních pět dní nebylo přelíčení přenášeno televizí, soudci nechtěli, aby se tak jeho myšlenky propagovaly. Mohli jsme ale s kolegy sledovat zvukový přenos. Breivik se snažil vysvětlit své chování, svou ideologii, jednal jako podle scénáře. Dokonce jeden scénář měl a snažil se ho držet. Když soudce naznačil, že už nezbývá mnoho času, on důrazně trval na tom, aby přednesl, co si připravil. Nebyl to tedy typ ideologického, vzdělaného člověka. Zajímavý na něm byl kontrast toho, jak se snažil působit a co na první dojem vzbuzoval.

S kolika vrahy jste se vlastně ve svém životě setkal?

Setkal jsem se s různými lidmi s psychickými poruchami, kteří zabili jednoho člověka. Nesetkal jsem se ale nikdy s nikým, kdo jich zabil 69.