Je dobré vědět, že město může něco udělat pro učitele

„Víte, že…,“ ptá se na plakátech primátor Tomáš Hudeček jedenáctkrát Pražanů. Vedení města (celou radu dnes tvoří lidé za TOP 09) se před volbami chlubí, že „snížilo počet heren“, „brání machinacím s pozemky“ či že „zveřejňuje smlouvy na internetu“. Mě osobně nejvíc zaujalo „Víte, že jsme zvýšili platy učitelům?“

Je známý fakt, že učitelé berou málo. Podle studie, kterou zveřejnil před dvěma roky think tank IDEA, jejich příjem citelně pokulhává za příjmem ostatních vysokoškoláků. Konkrétně, 70 až 90 procent vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců má vyšší mzdu než průměrný učitel. Učitelé s patnácti lety praxe si pak v průměru vydělají jen polovinu toho, co mají jejich vysokoškolsky vzdělaní vrstevníci. Zatímco průměrný učitel bral v roce 2011 necelých 21 000 korun, průměrný vysokoškolák vydělával přes 30 000 korun.

V tomto srovnání dopadáme skoro nejhůř mezi zeměmi OECD, chudší jsou jen učitelé na Islandu, v Maďarsku a na Slovensku. Zároveň je jasné, že plat podstatně ovlivňuje zájem mladých lidí o profesi učitele. Stejně známým faktem je, že na dráhu pedagoga se často vydávají lidé, kteří v konkurenci na jinou vysokou školu neuspěli, je to volba z nouze.

A ještě jedna várka čísel. Zatímco třeba v Karlovarském kraji jsou učitelé aspoň nad průměrným platem regionu (o nějaké čtyři tisíce), v bohatší Praze nedosáhnou ani na průměr - berou o nějakých šest tisíc korun měsíčně méně. Co je tedy tak překvapivého na tom, že regionální politici učitelům přilepší? Přece je to jen a jen logické…

Chyba lávky. Za léta psaní o školství vím, že politici obcí (ty zřizují základní školy) a krajů (zřizují většinu středních škol) mají jasno: za platy učitelů odpovídá ministerstvo, to na ně posílá peníze, je úkolem ministra učitelům vybojovat víc. Nás se platy učitelů netýkají, my platíme jenom provoz budov, kde školy sídlí. Že by se nálada změnila?

Letmý průzkum v terénu říká, že nezměnila. „Nikdy jsme učitelům nepřidávali a přidávat nehodláme,“ říká třeba náměstek plzeňského hejtmana a místostarosta Tachova Jiří Struček (ČSSD). „Platíme provoz škol, to je dost velký peníz. To, kolik berou učitelé, je věc ministerstva. Zasahovat do toho by ani nebylo dobré, to už bychom pak ministerstvo školství ani k ničemu nepotřebovali.“ Stejně uvažuje radní Královehradeckého kraje pro oblast školství Táňa Šormová: „Peníze učitelům řeší ministerstvo, nikdy nás nenapadlo, že bychom jim mohli přidat.“ Vyjít ze stereotypu nenapadlo ani velká města, Brno a Ostravu.

Abychom nebyli k obcím nespravedliví, čas od času se k učitelům přece jen znají. Jde ale o krizové situace, kdy je místní škola v ohrožení - chodí tam tak málo dětí, že by normativ na žáky nestačil ani na zákonem daný, povinný tarifní plat učitelů. Tedy o situaci, kdy se obec musí rozhodnout: buď školu zavřeme, nebo učitelům přidáme.

Na tomto pozadí vypadá pražský krok až svévolně. Radní se letos na jaře prostě rozhodli, že Prahou zřizovaným středním školám pošlou na rok 2014 200 milionů korun, základním školám prostřednictvím jejich zřizovatelů, městských částí, dalších 100 milionů korun. Peníze dostanou ředitelé a bude na nich, jaký osobní příplatek a odměnu dají kterému z kantorů a z nepedagogických pracovníků. Pokud jde o střední školy, v průměru vyjde z této částky na každého pracovníka nějakých 4 až 5 tisíce korun na rok.

Není to tolik, aby to pražské učitele vytáhlo alespoň k průměrnému platu metropole. Ale na druhou stranu je to odměna, které už si člověk všimne. Praha tím navíc dává znát, že si je vědoma toho, že učitelé jsou přinejmenším stejně důležití jako opravená budova školy nebo nová silnice. A ještě jeden vstřícný krok, loni na podzim Praha vyčlenila dvě stě nájemních bytů právě pro učitele.

Je dobré vědět, že magistrát může pro učitele něco udělat. Můžeme se na to před volbami ptát i jiných stran a v jiných městech.