Volby plné stížností

Minulý týden ve středu odpoledne vypršela lhůta, během které mohli Nejvyššímu správnímu soudu doručit svou stížnost vyřazení prezidentští kandidáti. Možnosti využila nejen trojka Bobošíková, Dlouhý, Okamura, kterým ministerstvo vnitra petice seškrtalo pod 50 tisíc podpisů, stížnost podali i Petr Cibulka, Anna Kašná, Klára Samková nebo Karel Světnička. Jiří Kesner podal stížnosti dokonce dvě. Soud má teď patnáct dní na to, aby o všech stížnostech rozhodl.

Špatné počty

Krátce po oznámení o vyřazení Jany Bobošíkové, Vladimíra Dlouhého a Tomia Okamury z prezidentského klání se na ministerstvo vnitra snesla vlna kritiky a na sociálních sítích začaly kolovat vtipy o matematických schopnostech úředníků.

Jelikož nebylo v moci ministerstva za krátkou dobu zkontrolovat tisíce podpisů, uskutečnila se kontrola u každého kandidáta na dvou vzorcích s 8 500 podpisy. Ministerstvo se však rozhodlo chybovost z obou vzorků sečíst místo toho, aby čísla zprůměrovalo. Vykázaná chyba pak srazila pod hranici 50 tisíc podpisů už zmíněné tři kandidáty. Z nich má reálnou šanci vrátit se po opravě počtů do hry jen Bobošíková. U Dlouhého i Okamury zůstane chybovost pořád příliš vysoká.

O tom, která ze dvou možností počítání bude nakonec uznaná jako správná, rozhodne soud do 13. prosince. Rozhodovat chce přitom průběžně, a ne najednou. O své místo na kandidátce chce ještě zabojovat Vladimír Dlouhý, jehož tým na kontrolním vzorku napočítal 53 tisíc platných podpisů.  Soudu chce dokázat, že část lidí, které ministerstvo vyškrtlo jako „neztotožnitelné“, skutečně existuje.

O tom, zda se volby oddálí, může rozhodnout jen Ústavní soud. Na něj se kandidáti mohou obrátit po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. A zatímco Vladimír Dlouhý se vyjádřil, že rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bude respektovat, Jana Bobošíková je odhodlaná dožadovat se nápravy i u Evropského soudu pro lidská práva. Ačkoli nemá Ústavní soud stanovenou lhůtu, do které se musí rozhodnout, lze předpokládat, že se pokusí rozhodnout co nejdříve, aby bylo do druhého lednového víkendu jasné, jestli se prezidentské volby budou konat v stanoveném termínu.

Limity Samkové

K Ústavnímu soudu se chce obrátit i advokátka Klára Samková. Té se k padesátitisícové hranici nepodařilo ani přiblížit a právě ona hranice podle ní neumožňuje svobodnou soutěž. Do lednového termínu se jí podařilo nasbírat 1 210 podpisů, ze kterých jí ministerstvo uznalo jenom 128. A i když tvrdí, že volební zákon stanovuje limity, které není možné zvládnout, šance, že její stížnost na padesátitisícovou hranici podpisů uspěje, je mizivá. To, jestli se jí podaří termín volby posunout, bude pak záviset na znění její stížnosti a zda v ní napadne jen volební zákon nebo i vyhlášení termínu těchto voleb.

V případě, že Samková napadne pouze zákon a soud ho uzná jako protiústavní, proběhnou sice lednové volby podle plánu, ale před dalšími se bude muset zákon změnit.  Jestli však napadne i termín těchto konkrétních voleb, hrozí skutečně jejich oddálení. To ovšem v případě, že se její stížnost ukáže jako opravdu závažná.  

I kdyby k odložení voleb skutečně došlo, Václav Klaus ve své funkci sedmého března končí. Jeho kompetence by se nouzově přesunuly na premiéra, předsedkyni Poslanecké sněmovny a šéfa Senátu a republika by byla chvíli bez hlavy státu. Obecně lze předpokládat, že Ústavní soud se pokusí rozhodnout o všech stížnostech co nejrychleji.

Autorka je stážistka.