Ještě vás baví politika?

Poté, co jste o ní to všechno napsal? Tuto otázku mi položila minulý týden zubařka, poté co zhodnotila můj chrup. A o den později se stejnými slovy zeptal můj přítel - katolík a pár hodin poté můj zeť, manažer. Tu otázku mi klade hodně lidí.

Nebaví mě politici, odpovídám jim. Jsou to často ješitní, sebestřední a nedůtkliví patroni (patronky) a někdy je ta směs dost nebezpečná. Ale otázka, jestli mě baví politika je asi tak zbytečná, jako dotaz, jestli mě baví silniční předpisy. Nebaví, ale víceméně je dodržuji. Kritizuji ty, kteří je porušují arogantní a nebezpečnou jízdou. Stejné je to s politikou, má svá pravidla a někteří politici je arogantně a nebezpečně porušují. Porušování pravidel lze v obou případech zakrýt úplatkem. Nelze se vymlouvat, že nemusím dopravní předpisy dodržovat, protože nemám auto. Jako chodec musím také pravidla respektovat. Dokonce i když budu žít někde v lese na samotě, hrozí, že se mi tam prokouše stavba dálnice (mnoho lidí na Vysočině může vyprávět). Stejně tak neutečete před politikou. Dosáhne nejen na nevoliče, ale i na ignoranty a dokonce i na světce. S politikou prostě žiji, s politiky taky a dělám vše pro to, aby to soužití fungovalo na obou stranách. I když to někdy podle mého psaní vypadá úplně naopak.

Velmi často se mě také lidé také ptají, jestli je prezident Klaus agentem KGB. Nevím. Pátrám po tom a letos na jaře jsem si myslel, že do Vánoc budu umět už odpovědět. Málokdo zná dnes Klausův život jako já (kromě insiderů jako Jakl) a na tu otázku stejně neumím odpovědět. Mám za to pátrání jako odměnu život plný Klause a to mě trochu otravuje. Vím, kde jsou v jeho životopisu slabá místa a chci o tom napsat.

Ale mám jeden problém. Protože třetí frekventovaná otázka, která souvisí s mou prací zní: Nezajdeme na pivo? Případně na čaj, kafe nebo oběd. Jak stárnu, tak ta první otázka se zredukovala na dva tři dobré přátele a stačí nám zajít jednou za čas. Nicméně, na to kafe, čaj a nakonec někdy i pivo musím. Ty lidi mám rád, jsou to mí informátoři a kamarádi v jednom. Říkají mi hodně novinek. Někdy i o Klausovi. Ale chodím s nimi tak často, že na napsání toho Klause pak nemám pořádně čas. Na to, abych něco napsal o jeho případném kágébáctví. Začarovaný kruh.

Ale vzhledem k tomu, že prostě před politikou – jak už jsem vysvětlil – neutečete, a tím pádem nemáte žádnou šanci utéct v Česku ani před Klausem, tak se s tím budu muset nějak vyrovnat. Třeba stihnu obojí a pokud ne, omlouvám se tímto všem přátelům, kamarádům, informátorům a dalším, že dávám přednost Klausovi před nimi. Ani mě to moc netěší. Pokud to dopadne obráceně, přemýšlím, komu se mám omluvit.