Dobře nasvícená korupce

Před dvěma lety by si to neuměli představit ani největší znalci tuzemských poměrů v politice a policii. Dnes je to skutečnost. Šéf protikorupční policie Tomáš Martinec se objedná u předsedy hlavní opoziční strany a zároveň šéfa poslaneckého imunitního výboru Bohuslava Sobotky a oznámí mu, že kvůli únikům informací z vyšetřovacích spisů Davida Ratha a Vlasty Parkanové, za které mohou evidentně poslanci, omezí příště policejní informace pro politiky, kteří rozhodují o vydání svých kolegů k trestnímu stíhání.

Přede dvěma lety by oba zmínění politici nebyli zřejmě vůbec vyšetřováni. Policie by si netroufla. Dnes vysoký policejní důstojník bere právo do svých rukou a oznamuje na schůzce jednomu z nejvyšších politiků – informace nedostáváte pro to, abyste je využívali v politickém boji, ale pro to, abyste je interně využili k posouzení, zda si vaši kolegové trestní stíhání zaslouží. Zneužíváte je, příště dostanete méně. Potom, že je to s korupcí v Česku čím dál horší.

Nečasova vláda se snaží seč může, aby si zachovala moc nad spravedlností, získanou politiky v době opoziční smlouvy. Ale ani premiér, ani druhý nejsilnější muž vlády Miroslav Kalousek už vývoj prostě nezvrátí. Poté, co dala veřejnost přede dvěma lety při volbách najevo, že si přeje vládu, která zamete s klientelismem, se ve společnosti probudily síly, které vrací věci do normálních kolejí. Soudci najednou soudí odvážněji, státní zástupci dohlíží, aby věc byla řádně vyšetřena a policie má vůli vyšetřovat. Samozřejmě, ten obrat je zatím hodně křehký, ale děje se.

Nečasova vláda se navzdory svým snahám udržet pořádky z časů Klause, Zemana, Grosse, Paroubka či Topolánka stala tím, čím na počátku avizovala – protikorupční vládou. Navzdory aroganci Miroslava Kalouska, tiché vytrvalé nedůvěřivosti Petra Nečase či šíbrovské mentalitě Víta Bárty (pan Patizon mi říká, ať už další současné či padlé ministry této vlády nezdobím přívlastky, že je to zbytečné) se poměry změnily. Občanská společnost je vyzrálejší a informovanější. Občanská hnutí a nevládní spolky profesionálnější, policie odvážnější a žalobci se chopili svých práv (aspoň někteří). Tomu prostě politici nemohou vzdorovat.

Jak říká pan Patizon, věci nejsou přesto zdaleka v pořádku. Můj rádce nechápe, jak je možné, že po posledním měsíci zůstává v křesle ministr financí. Nechápe, proč byl odvolán ministr spravedlnosti Pospíšil, který po letech tápání a přehmatů a podpory justiční mafie pochopil, co spravedlnost potřebuje, a proč byl nahrazen diletantem, který sice hlásá odvahu, ale jeho činy jsou alibisticky nečitelné až trapné. Spousta policistů dodnes selhává, řada žalobců by ráda udržela pohodlné spříznění s mocnými. A spousta občanů si myslí, že je to v Česku s korupcí čím dál horší. Není, je jen mnohem ostřeji nasvícená, než to bylo kdykoli dříve. Prostě je na ni vidět. Pan Patizon se usmívá a říká, že se těší na debatu – zase jsem si prý zadělal na pojmenování prodejný pisálek.