RESPEKT 49/2010
Případ WikiLeaks je nebezpečný, ale neměl by mít vliv na americkou zahraniční politiku. Ta by měla být určována jinými skutečnostmi.Na všechna ministerstva zahraničních věcí přicházejí dnes a denně podobné depeše. Diplomatické zprávy obsahují analýzy a soudy jejich autorů a je otázkou, které z nich mají zásadní vliv na zahraniční politiku dané země.
Není rozhodující, že informace unikly vzhledem k jednání amerického státního občana a že šíření je v rukou Evropanů. Jde o Spojené státy. Evropa veřejnou diskusí tento útok umocňuje. Podobný únik informací se přece může stát i jiné demokratické zahraniční službě. Vytváří to dojem o americké zahraniční politice jako o politice pokrytecké vůči všem. Poukazuje na USA jako na velmoc, jež hraje dvojí hru a není s to ani zabezpečit své informace.
Evropou a v naší vlasti má znít jednoznačný odsudek protiprávního úniku informací. Bohužel nezní. Věc se diskusí o obsahu zpráv dostává tam, kde ji autoři úniku chtěli mít – budí pochybnosti. Západ má naopak ukázat, že nepochybuje, že drží pohromadě a že jeho soudržnost úniky informací není možné nahlodat.
Mám za to, že jsme ve jménu práva na informace, svobody slova v reakci jako západní demokracie selhali. Míra odsouzení neodpovídá vážnosti útoku. Je jasné, že v případě WikiLeaks nejde o ozbrojený útok. Nejsme v době studené války. Svět se změnil a změnily se i hrozby. Právě proto máme čelit šíření antiamerikanismu a být razantní proti úniku podobných zpráv. Takto získané zprávy nejsou tématem seriózní diskuse.
Cyril Svoboda
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
