Naučit se žít vedle nepřátelské Ameriky

Evropská unie se minulý týden probudila do jiné reality. Spojenectví s USA, tedy základní pilíř politiky posledních osmdesáti let, přestal existovat. Samozřejmě dokumenty, ve kterých je zakotven, nikdo neanuloval, v praxi už ale nefunguje. Pokud by fungoval, zajímal by se americký prezident před svým jednáním s Vladimirem Putinem o ukončení ruské války proti Ukrajině o názor svých evropských spojenců. Putin přece i jim vyhlásil nepřátelství stvrzené výhrůžkami jaderným útokem na evropská města. 

Donald Trump se ale neptá. Během hodinu a půl dlouhého telefonátu s Putinem, kde předjednal cosi jako mír, dal Evropě najevo, že ji chce postavit před hotovou věc. A možná dokonce i Ukrajinu. Během tiskové konference uspořádané krátce po volání do Kremlu dostal Trump otázku, jestli považuje Ukrajinu za plnohodnotného účastníka mírových jednání. Šéf Bílého domu se dlouze zamyslel s očividným gustem, že na něm všichni vidí, jak se zamýšlí, a odpověděl: „To je zajímavá otázka. Já myslím, že (Ukrajina) musí uzavřít mír. To nebyla dobrá válka, do které se měli pouštět.“ 

Co je dobrá válka?