Jak se cítí Slováci, na které jejich premiér ukázal prstem a označil je za pučisty

Jedním z center plánovačů státního převratu na Slovensku, jejichž existenci v polovině ledna dramaticky oznámil spoluobčanům premiér Robert Fico, je nevzhledná betonová kostka kus od centra Banské Bystrice. Patří krajskému úřadu, její spodní patro je plné starého oblečení, bot a materiálu na umělecké dílny pro děti a dospělé. Zuzana Janíčková tady vede dobrovolnickou organizaci Atrium, která pomáhá Ukrajincům a všem dalším potřebným. Dlouholetá „duše“ místního občanského a komunitního života také stojí za banskobystrickými protivládními protesty. Okruhu jejích přátel, kolegů i náhodných známých patřil e-mail, na jehož základě tajná služba SIS došla před několika dny k závěru, že slovenská demokracie je ohrožena. Zuzana Janíčková ho neodesílala, to udělala jiná její kolegyně, ale pokud mají zdejší vládní kritici nějakou hlavu, bude to nejspíš tato mladá žena, která si právě sedá ke stolu s umělohmotným ubrusem a říká, že je především hrozně unavená. Leden znamená ve světě neziskovek, kde působí, hromadu papírování, byrokracie a účtování. 

Protestní hnutí v Bystrici nebylo dosud ničím výjimečné, jen tu byly trochu početnější davy (město má zhruba 60 tisíc obyvatel a na ty největší protesty jich přišla pětina) a na rozdíl od jiných měst se tu nestálo, ale pochodovalo. To je tak všechno. Občanská nespokojenost tu dlouhé měsíce podřimovala – a až před Vánoci ji probudila Ficova cesta do Moskvy a nejasnosti kolem jeho výletu do Vietnamu. A premiérovo šokující ohlášení z úterý 21. ledna ze zdejších aktivistů nakrátko učinilo postavy celonárodní politiky.

„O publicitu tu máme postaráno. To je pravda,“ kýve Zuzana Janíčková hlavou. Od zmíněného premiérova vystoupení se k nim dostávají hlavně slova podpory. „Vlastně nevím, jak by nám to mohlo ublížit,“ říká Zuzana Janíčková. Ale nějak určitě ano. Premiér řekl, že zveřejnil jen „deset procent utajované zprávy SIS“. Je možné, že aparát tajné služby něco chystá. „Takhle se na to nedívám. Slovensko je země, která neví, jakým způsobem její premiér cestoval do Moskvy. Takže nejenže nevím, co v těch devadesáti procentech může být, ani nemůžu vědět, jestli vůbec nějaká zpráva tajné služby existuje. Nemám na co se připravovat,“ říká.