Trumpův sen o krásných továrnách je ve skutečnosti přelud

V jádru politiky Trumpovy vlády je jeden hlavní, všechno přesahující cíl: jak to řekl viceprezident J. D. Vance ve svém projevu minulý týden, zajistit „velký návrat amerických továren“. Donald Trump věří, že pokud chce proměnit zemi podle svého – ekonomicky, politicky a společensky –, je nezbytné oživit průmysl, továrny a slévárny po celé zemi. Nejenže se to nejspíš nestane, ale ta snaha bude zbytečně drahá a Ameriku to bohužel poškodí.

Představa, že by se v Americe mělo vyrábět víc věcí, je svůdná. Pokud si máme představit bohatou a mocnou zemi, všem nám na mysli vytanou velké fabriky s kouřícími komíny. Je to hluboce zakořeněná představa. Ale je to obraz minulosti, nikoli budoucnosti. Ve všech rozvinutých ekonomikách světa dnes dominují služby. Ve službách pracuje v bohatých zemích většina lidí. Ve Spojených státech to je, pokud nepočítáme pracovníky v zemědělství, osmdesát procent zaměstnanců. V továrnách nepracuje ani každý desátý. Amerika se vyznačuje vývozem softwaru a softwarových služeb, zábavou, finančními službami a dalším nehmotným zbožím. A v nich má obchodní přebytek, nikoli ztrátu.

Proč se tahle proměna udála? Protože čím jsou lidé bohatší a vzdělanější, utrácejí víc peněz za služby než za zboží. V roce 1960 američtí spotřebitelé utratili za zboží polovinu svých peněz. V roce 2010 už jen třetinu. Peníze jsou tedy ve službách, ne ve výrobě. Vyrobit tenisku stojí třicet dolarů; za sto dolarů ji můžete prodávat díky designu, marketingu a umění prodeje, tam je hodnota. Ve které části celého procesu byste pracovali raději?

Neskončit jako Japonsko