Knižní tipy

Divadlo Vosto5 bylo, je a snad i bude

S podtitulem „docufiction o Vosto5“ si kultovní soubor „v tvůrčí krizi na vrcholu své kariéry“ vydal knížku mapující tvorbu divadla, jež příští rok oslaví třicet let existence. Tedy pokud se do té doby nerozpadne. Právě debaty o budoucnosti scény založené na improvizaci jsou leitmotivem textu scenáristky Martiny Sľúkové, kterému dali grafičtí designéři Milan Nedvěd s Laurou Morovskou formát kapesní příručky svázané do omyvatelných desek odkazujících k někdejším populárním diářům. Typickému kousavému humoru Vosto5 odpovídá i obsah. Sľuková zachycuje schůzky, na kterých „Petar, Ondar, Jura, Tomina a Bauik“ debatují, co se skupinou bylo, je a mohlo by dál být. Říká se, že kvalitní divadlo si vnitřní energii udrží maximálně deset let, pak je čas na změnu. Jenže jak pronese Petr Prokop: „Tady to nejde jako v jiných divadlech, že přijde éra novýho šéfa a ten to celý překope a jede se dál. Tady to buď bude, nebo nebude. A vlastně se ti do toho rozpadu nechce, protože se máte rádi.“ Při listování je jasné proč. Tahle dokumentární fikce je ve výsledku sondou do uvažování zrajících lidí, pro které je nezávislé autorské divadlo přes všechny další aktivity životním motorem. Vědí, že ho jinde nenajdou – což platí i pro diváky.
Jan H. Vitvar

Martina Sľúková: Snaha je patrná 
Vosto5, 150 stran