Americký prezident zahájil svou verzi kulturní revoluce

V žádné jiné oblasti Spojené státy nedominují tak výrazně jako u vysokoškolského vzdělávání. Američané představují čtyři procenta světové populace a země produkuje čtvrtinu globálního HDP, ovšem většina z nejlepších univerzit je amerických: podle jednoho žebříčku jich je 72 procent z top 25, podle dalšího jde o 64 procent. Tuto zásadní konkurenční výhodu USA však nyní podkopává válka Trumpovy administrativy proti vysokým školám.

„Univerzitní profesor je nepřítel,“ prohlásil J. D. Vance v roce 2021 na Konferenci národního konzervatismu. „Na univerzity v této zemi je nutné přímo a agresivně zaútočit.“ Současná vláda tato slova převedla do praxe. 

Nejdramatičtější útok se týkal financí: jde o zmrazení nebo masivní snížení výzkumných grantů a půjček od federální vlády. Některé z těchto snah jsou aktuálně předmětem soudního přezkumu, ale kumulativním dopadem by mohly být miliardové škrty v základním výzkumu, které z velké části naruší probíhající projekty a programy.

Kvalitní výzkum se zrodil díky jedinečnému ekosystému. Velkou část finančních prostředků poskytuje federální vláda prostřednictvím významných institucí, jako jsou Národní instituty zdraví (NIH) a Národní vědecká nadace (NSF). Většinu ostatních prostředků poskytují soukromé nadace a společnosti. Tyto prostředky pak plynou na výzkum, a to jak na veřejných, tak i na soukromých univerzitách. Žádná jiná země nemá tak dobře fungující systém. Podle Holdena Thorpa, šéfredaktora skupiny vědeckých časopisů vycházejících pod značkou Science, jde o výsledek „společenské smlouvy, kterou federální vláda a instituce v posledních osmdesáti letech umožnily vědecký výzkum v Americe“. A tento systém je nyní v ohrožení.