Zabili jste mně strejčka

Máme psa z útulku. Nevíme, čím si prošel, ale když k nám přišel, byl ze všeho vyděšený. Agresí reagoval na všechno, co se pohnulo, lidi i psy, včetně vcelku nekonfliktní čuby z šestého patra. A i když se pes postupně zklidňoval, ta čuba si pamatovala, že na ni poprvé vystartoval, a každé další setkání na ulici bylo čím dál divočejší. Až se jednou oba psi nečekaně potkali na rohu u pekárny a čuba tomu našemu ukousla kus ucha. Od té doby si s její majitelkou píšeme pokaždé, když se někdo z nás chystá jít venčit.

Schizmogeneze je vytváření a posilování společenských rozdílů a diferenciace následkem opakujících se interakcí mezi subjekty – jedinci, etniky, rodinami, společenskými skupinami, muži a ženami atd. –, to znamená, že čím víc spolu dva subjekty interagují, tím víc se antagonizují. Zabili jste mně strejčka, tak tady máte přes držku.

Mnoho systémů vztahů, ať už mezi jednotlivci nebo skupinami jednotlivců, obsahuje tendenci k postupným změnám. Když jedna strana zvyšuje svou odhodlanost v souvislosti s projevem slabosti na straně druhé, zatímco druhá strana snižuje svůj odpor, je-li konfrontována s ukázkou rostoucí síly protivníka, říkáme postupným změnám tohoto druhu komplementární schizmogeneze. Máme tu tedy potenciálně progresivní stav věcí, a pokud neexistují jiné faktory, které by omezovaly excesy asertivního a submisivního chování, musí být jedna strana nutně stále asertivnější, zatímco ta druhá stále submisivnější.

Existuje však i jiný vzorec vztahů obsahující zárodky progresivní změny. Kdykoli soupeř ukáže sílu a odhodlanost, projeví druhá strana ještě silnější projev moci a rozhodnosti. Nejvíce se obě strany bojí toho, aby nebyly pokládány za slabé a váhavé. Tomuto typu postupné změny se říká symetrická schizmogeneze; ta plodí na obou stranách konfliktu touhu po prosazeních vlastních názorů a v podstatě ničí možnost racionální argumentace a dohody.