Událost týdne
Některou životní premiéru si člověk občas odbude až v devadesáti. V případě Jana Švankmajera (úctyhodné narozeniny se zmíněnou číslovkou oslavil začátkem září) se tak stalo minulou středu v Galerii Art Brut Praha, když zahajoval výstavu svému příteli Jaroslavu Čevorovi. Živoucí důkaz toho, že surrealismus má světu stále co říct i sto let po vydání Bretonova Manifestu, v němž umělecký směr definoval, totiž podle svých slov ještě nikdy nikomu výstavu nezahajoval. A to dokonce ani nikomu ze Skupiny českých a slovenských surrealistů, jejímž členem je Švankmajer od roku 1970.
Téhle pocty se Čevorovi dostalo z logického důvodu. Byl to právě kurátor jeho aktuální výstavy Meditace a Kosmické radovánky Švankmajer, kdo rozpoznal talent nyní třiašedesátiletého zlínského rodáka, který se vyučil traktoristou mechanizátorem, aby posléze během služby u parní turbíny v elektrárně začal na čtvrtky pastelkami vytvářet automatické kresby, při jejichž vzniku mu ruku vedlo cosi neznámého z nevědomí, co občas ve výsledku připomíná květinu, jindy naše vnitřní orgány a často nic podobného čemukoli z tohoto světa.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
