Studovat Evropskou unii srovnáváním s Novým Zélandem vypadá jako nesmyl, překvapivý význam některých bruselských postupů však občas vynikne lépe.
Dlouhodobé plány EU představují specifický žánr science fiction, který lze číst jen s jistou mírou sebezapření. Próza je to únavná a je těžké brát vážně grafy, mířící až k příštímu století. Pokud se k plánovanému stavu někdy dobereme, tak lze s jistotou očekávat, že to bude komplikovanější cestou a s jistotou o dost později. Přesto nudné plány na několik desetiletí dopředu mají svůj smysl, zvláště pro investice do infrastruktury.


Středopravá vláda ve Wellingtonu slíbila voličům nižší daně. Prvním bodem vládního programu tak byly rozpočtové škrty. Za oběť jim padly plány na nové trajekty mezi Severním a Jižním ostrovem, masivní investice do rozvodů vody ve městech a investice do železnic. Dlouhodobé investiční projekty, které prosazovala předchozí vláda, tak skončily pod stolem, přestože loděnice už začaly stavět první trajekt.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu