Vidíte tady v bahně nějakého hejtmana?

Po Hanušovicích jsou ještě v den krajských a senátních voleb natažené červeno-bílé pásky s nápisem „Zákaz vstupu“. Někde páska obkružuje kus propadlé silnice, někde zamezuje přístupu k řece za domy, protože potrhané břehy řeky Moravy by se mohly dál sunout, někde upozorňuje, že ani v lese není bezpečno, podmáčené stromy mohou spadnout. Městské fotbalové hřiště a tenisové kurty odplavaly a místo nich je planina se spoustou naplaveného kamení.

Je pátek odpoledne, pět dní po prudké povodni, a na zahradách domů a na prostranstvích u bytovek spousta lidí ještě pořád dělá hromady ze zničeného nábytku, kusů vytrhaného betonu, popadaných plotů nebo už tyhle ruiny nakládá do kontejneru. Na kopečku u radnice voda řádila nejméně a k obecnímu úřadu začínají ve dvě odpoledne chodit první lidé.

Jdou po šipce na ceduli s nápisem „Volební místnost“. Část opravdu přicházejí se svým hlasem k urně, někteří ale místo do volební místnosti zamíří v chodbě radnice do dveří naproti, kde se vydávají košťata, savo a balené vody, a nad volbami mávnou rukou. „My teď máme jiné starosti, ani jsme se nestihli pořádně podívat, kdo kandiduje,“ říká žena z manželského páru, který si přišel pro savo. Jak o politické reprezentaci a možnosti ji volit lidé v Hanušovicích v den voleb přemýšleli?