Násilí není odchylka

Zvolení Donalda Trumpa, brexit, výhra tyranie Bašára Asada v syrské válce, hrůzy páchané džihádisty z Islámského státu. Rok 2016 byl propad, ale kdo si počátkem roku 2017 nalistoval tehdy nově vydanou knihu Age of Anger. A History of the Present (Věk hněvu. Dějiny přítomnosti) od indického esejisty Pankádže Mišry, mohl dojít k jedinému závěru: že bude hůř. A bylo…

Se sedmiletým zpožděním nyní kniha vyšla v češtině, ale nic na aktuálnosti neztratila. Mišra za klíč k pochopení současné politiky a jejích historických kořenů považuje jednu silnou emoci: vztek, hněv. Právě ten se podle něj šíří všemi kontinenty a bere na sebe podobu nacionalistů, autoritářů, radikální pravice a islamistů, kteří se napříč kulturami a náboženstvími těší nečekané masové oblibě. „Snažím se přinést příběh minulosti, který nám pomůže lépe pochopit kořeny dnešní globální krize, současného vzplanutí demagogie v srdci moderního Západu, ale i v Asii a v Africe,“ popsal cíl svého snažení Mišra, který se při své analýze víc opírá o spisovatele a filozofy než sociology či historiky. 

V tomto bodě tak propojuje západní a nezápadní dějiny do jednoho společného globálního příběhu, neboť příčinu vzteku nachází na nečekaném místě: v odporu proti dopadům osvícenství a následné modernizace, která se z kolébky ve Velké Británii a Francii rozšířila do všech koutů světa. Slibuje rovnost a svobodu, ale přináší nová vykořenění a traumata. Slábnou rodinná i tradiční náboženská pouta, místo nich se rodí nové, mnohdy nenávistné ideologie, probíhá tvrdý souboj o materiální úspěch. Doprovodným jevem společenské proměny je resentiment, směsice zklamání, zmatení, závisti a naštvání z nenaplněných příslibů, z níž těží autoritáři a šovinisté všeho druhu. Totalitarismy, dvě světové války, imperiální agrese a další násilí tak podle něj nejsou odchylkou na cestě k pokroku, ale nevyhnutelnou součástí šíření liberálních idejí sekularismu, individualismu a kapitalismu.