Ilustrátorka a pedagožka Barbara Šalamounová se ve své kariéře už s komiksy samozřejmě potkala. Tentokrát však dala vzniknout svému prvnímu a velkolepému autorskému dílu, kreslenému životopisu Ondřeje Sekory (1899–1967). A je na první pohled vidět, že za biografií tvůrce Ferdy Mravence stojí skutečně autorčina „mravenčí práce“ – rešerše a příprava čítá několik desítek knih, rozhovory a zejména studium Sekorových deníkových záznamů a korespondence.
To se odráží v poctivé faktografické hojnosti a informovanosti, jež vyvolávají i otázku, komu je vlastně určen komiks, který se tváří jako dílo pro děti a mládež. A podobně se můžeme ptát, proč se komiks prezentuje jako „gamebook“ – v praxi to pouze znamená, že je kniha rozdělena na hlavní příběhovou část a drobnější apendixové kapitoly, mezi nimiž se dá volně pohybovat. Větší interaktivní či herní smysl to ale nemá. Na druhé straně hravý je komiks opravdu dost.
Autorka rozhodně nezapře svého slavného a před dvěma roky zesnulého otce Jiřího Šalamouna, jemuž se ve výtvarném projevu přibližuje a značně podobá. Její styl se rozhodně nepodobá Sekorovým liniím a stejně tak se nespokojila s klasickou suchou chronologií. Pracuje s rozložením stran, realistické scény střídají scény výtvarně experimentální, snové či jinak uvolněné. Někdy sledujeme Sekoru klasicky, z pohledu třetí osoby a zvenčí, pak se ujímá vyprávění sám, jindy rozmlouvá na smrtelné posteli s Ferdou a někdy za něj vyprávějí známé osoby, které potkal, ať už z řad žurnalistů či umělců.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
