Z Číny je vědecká supervelmoc. I díky naivitě, s níž s ní sdílíme know-how

Představte si svět, ve kterém přestala fungovat šifrovaná komunikace. Nemůžete platit na internetu a vyměňovat si údaje s vaší bankou, protože by je okamžitě někdo ukradl. Všechna hesla zadávaná na webu jsou dostupná hackerům. Tajné služby ani vlády nemohou posílat informace, aniž by je někdo jiný četl. Firemní tajemství jsou ztracena. Podle odhadů expertů se v takovém světě můžeme ocitnout někdy mezi lety 2025–2050.

Vstupenkou do něj budou kvantové počítače, jako je například čínský Cu-čchung-č' (Zuchongzhi), jeden z nejvýkonnějších na světě. Stroj pracující při ultranízkých teplotách a dokonale izolovaný od svého okolí, umístěný na univerzitě ve městě Che-fej, je symbolem zrychlujícího se čínského pokroku ve vědě a technologiích. Zároveň představuje rizikovou oblast vývoje techniky, která tomu, kdo ji jako první ovládne, nabídne obrovskou strategickou výhodu. Kvantové počítače umí řešit úlohy, na které ty klasické nestačí, a prolomení šifer kódujících prakticky veškerou moderní komunikaci je jednou z nich.

Čína dnes v oblasti kvantových počítačů, tajemných zařízení využívajících zvláštní jevy subatomárního světa, dotahuje – a možná již dotáhla – Spojené státy. V čem naopak západní země „říši středu“ výrazně předstihují, je ochota dělit se o důležité informace, což s sebou nese značná rizika. Pro příklad můžeme opět sáhnout do věd o subatomárním světě: čínský expert Pchan Ťien-wej, jeden z nejdůležitějších čínských vědců, studoval u slavného rakouského kvantového fyzika, nobelisty Antona Zeilingera, a působil na Univerzitě v Heidelbergu.

Do Číny se vrátil v roce 2008 a stal se jedním z iniciátorů vzniku vědecké sítě, která pomáhala umísťovat mladé čínské talenty do západních kvantových laboratoří. Podle zprávy americké bezpečnostní firmy Strider Technologies, citované agenturou Reuters, tito vědci včetně Pchana masivně těžili z peněz, jež západní vlády věnují na rozvoj vědy, a po návratu získané vědomosti a know-how přenesli do Číny.

Globální vědecká spolupráce je bezesporu důležitá. Problémem je, že tok poznatků je poněkud jednostranný – z liberálních demokracií Západu do Číny. Tamní vědecká kvalita roste a Čína si zároveň jasně vytyčila priority a pojmenovala strategické oblasti, kde chce dominovat. Řada z nich souvisí s armádou a bezpečností. Dobrou zprávou je alespoň to, že Evropa i Spojené státy si rizika začínají uvědomovat. 

Jako Harvard

Čína zatím nemůže soupeřit se silou amerických inovativních startupů ze Silicon Valley či Cambridge v Massachusetts, mohutně poháněných rizikovým kapitálem. Nahrazuje to ale silou akademického sektoru. Třeba právě akademické laboratoře pro kvantovou fyziku připomínají soukromé laboratoře v USA. „Mají výzkumné týmy složené z dvaceti, třiceti i čtyřiceti lidí, kteří (paralelně) pracují na stejných experimentech. Výsledkem je rychlý pokrok,“ řekl nedávno týdeníku The Economist kvantový fyzik Christian Andersen z Technické univerzity Delft v Nizozemsku. Dalším příkladem může být Šenčenský ústav pokročilých technologií, v němž sídlí laboratoře pro syntetickou biologii, tedy vytváření geneticky modifikovaných organismů. Západní novináři popisují čtyřpodlažní budovy plné robotů dražších a pokročilejších než v USA.

Šest až sedm čínských univerzit (podle různých metrik) se umísťuje mezi deseti nejlepšími univerzitami světa. „Neslyšíte o nich asi každý den, zvykejte si ale, že jména škol, jako je Šanghajská dopravní univerzita, Čeťiangská univerzita (ve městě Chang-čou) nebo Pekingská univerzita, budou vyslovována jedním dechem třeba s Cambridge, Harvardem nebo ETH v Curychu,“ píše The Economist.

Během několika uplynulých let Čína předstihla Spojené státy v citačních ukazatelích vypovídajících o celkové kvalitě vědy (Evropu překonala již dávno). Jinými slovy, mezi autory nejdůležitějších vědeckých článků nyní v celosvětovém srovnání vedou čínští vědci. Pokud jde o konkrétní obory, země již dosáhla světového prvenství například ve fyzice, chemii, matematice, inženýrství, počítačových vědách nebo vědách o Zemi. Jednou z příčin úspěchu jsou masivní investice do výzkumu, které v Číně od roku 2000 vzrostly 16krát. Víc v současnosti dávají na výzkum jen USA, i Spojené státy ale Čína předstihuje v množství peněz, které investují do bádání univerzity a státní laboratoře.