Dýchající freska

Před třemi lety byl francouzský spisovatel Laurent Binet na pražském Světě knihy propagovat své Civilizace, v nichž popisoval, jak se Inkům povedlo dobýt Evropu. Přitom zmínil, že jeho příběhy vyrůstají jeden z druhého. A protože jedny z nejzajímavějších pasáží Civilizací se odehrávaly ve Florencii, není divu, že se v novince nazvané Perspektivy vrátil právě do tohoto fascinujícího města v období renesance.

Tentokrát se však nejedná o alternativní historii celého kontinentu. Román je historickou detektivkou, kde pátrání odhaluje komorní dramata města a těch, kdo mu dali tvář – v menší míře vládců, ve větší pak umělců. Vše začíná vraždou Jacopa da Pontormo. Slavný manýrista v roce 1557 pracoval na freskách ve Svatém Vavřinci, které mnohé tehdejší autority shledávaly pohoršlivými. A ještě hůře na ně zapůsobilo, když se v malířových věcech objevila kopie slavného Michelangelova obrazu Venuše s přimalovanou hlavou Marie, nejstarší dcery toskánského panovníka Cosima.

Vyšetřování se ujímá Giorgio Vasari, dnes známý především svými Životopisy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů. Pro potřeby knihy z něj ovšem Binet udělal „muže pro všechno“ Cosima Medicejského. Zajišťuje umělecké projekty (jakkoli je údajně tím nejlepším na odbytou práci) i politicky choulostivé akce. Což je logické, protože Perspektivy jsou založené na prolínání uměleckého a politického života toskánské metropole. A závažnost přečinů se posuzuje právě tím, jakou perspektivu při jejich hodnocení zvolíme.