Gaza: utrpení civilistů, nebo hlad nepřátel?
Bez zastavení palby hrozí v palestinské enklávě navzdory snahám mnoha zemí hladomor
Pásmo Gazy je už dvě dekády pod izraelskou námořní blokádou, letos 15. března ale na tamní pláži poprvé přistála loď. K břehům palestinské enklávy plné plavidlo potravin po dohodě s izraelskou vládou vyslala z Kypru mezinárodní nezisková organizace World Central Kitchen, která se snaží dodávat porce jídla do nejrůznějších krizových oblastí. Kuchaři vyvářeli a distribuovali potraviny třeba na Haiti po ničivém zemětřesení, ve Spojených státech postižených hurikánem, na Ukrajině po ruské invazi. Od loňského podzimu operují také v Gaze, kde probíhá válka mezi tamním militantním hnutím Hamás a Izraelem. Podle vlastních zdrojů zatím organizace v Gaze rozdala 32 milionů porcí jídla – a to je dost možná konečné číslo, které už neporoste.
V noci z pondělí na úterý se totiž zřetelně označená vozidla organizace stala cílem útoku izraelské armády. Podle líčení izraelského deníku Haaretz pracovníci WCK doprovázeli kamion s potravinami, na jehož palubě izraelská armáda identifikovala jednoho ozbrojence, jehož považovala za možného teroristu. Kolona vozidel dojela do skladiště, kde kamion i s mužem zůstal, zatímco tři vozidla WCK se po předem dohodnuté trase vracela zpět. V určitém okamžiku z důvodů, jež v tuto chvíli zatím nejsou známy, nařídil izraelský dispečink útok prostřednictvím dronů.
Nejednalo se o žádnou zbloudilou střelu, podle Haaretzu zasahovaly střely vozidla postupně: z prvního auta se vypotáceli přeživší a nasedli do druhého vozidla, které vzápětí zasáhla další střela, a situace se opakovala. Po třetím zásahu zůstalo na místě sedm mrtvých spolupracovníků WCK. Ta vyhlásila přerušení své humanitární činnosti v Gaze. Další loď, která do Gazy směřovala, se otočila a vrátila zpátky na Kypr. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu útok přiznal, prohlásil, že omylem zemřeli nevinní lidé, a dodal, že takové věci se ve válce bohužel stávají.
I ty, Donalde?
Strašná scéna dobře ilustruje humanitární situaci, která už měsíce v Pásmu Gazy panuje. Boje mezi izraelskou armádou a Hamásem uvěznily v oblasti většinu z tamních 2,2 milionu obyvatel, jejichž svět se doslova a bez nadsázky rozpadá. Podle údajů (Hamásem ovládaného) ministerstva zahynulo už více než 32 tisíc Gazanů a více než 70 tisíc jich bylo zraněno. 80 procent obyvatel Gazy muselo opustit své domovy a žijí v nejrůznějších provizorních obydlích.
Podle zprávy IPC (Integrated Food Security Phase Classification) – což je vědecká kategorizace hladovění používaná agenturami OSN a velkými humanitárními organizacemi poskytujícími potravinovou pomoc – čelí „polovina populace Gazy katastrofální nejistotě v zásobování potravinami“. To je nejhorší z pěti stupňů potravinové krize – a v této čiré existenční tísni nyní v Gaze žije devětkrát více lidí než ve všech ostatních krizových oblastech světa dohromady. Nejhorší situace je v severní části enklávy, kde podle téže zprávy trpí akutní podvýživou 29 procent dětí mladších dvou let. V téže části Gazy zhruba dvě třetiny tamních rodin zůstávají nejméně deset dní v měsíci úplně bez jakýchkoli potravin a podle dostupných svědectví se živí také plevelem, kaktusy nebo potravou určenou domácím zvířatům.
Izrael situaci vnímá jinak. Podle vládní agentury COGAT, která má v popisu práce koordinaci humanitární pomoci v Gaze, zpráva IPC „neodráží stávající situaci v Gaze ohledně potravinové bezpečnosti a dostupnosti“. Zprávu považuje za zastaralou: nezahrnuje prý březnové zvýšení humanitární pomoci na severu Gazy. V jižní Gaze je pak podle izraelského úřadu „stabilní nabídka potravin, trhy jsou tam rušné, ceny potravin pod kontrolou a ve skladech humanitárních organizací se hromadí zásoby“. Pokud jsou s dodávkami potravinové pomoci problémy, tak je podle COGAT na vině především mizerná logistika velkých humanitárních organizací.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu