0:00
0:00
Kontext25. 2. 202310 minut

Kdy, když ne teď

Program plný reformních slibů, pohodlná parlamentní většina, nový prezident-spojenec a k tomu rok „klidu na práci“. K čemu Fialova vláda tak výhodnou konstelaci využije?

Penze, daně, energie, armáda – a jsme pomalu u konce.
Autor: Profimedia

Svůj nástup do úřadu si nově zvolený prezident Petr Pavel nejspíš představoval trochu jinak – alespoň co se podepisování zákonů týče. Jako jeden z prvních mu na Hrad dorazí ten o přiškrcení starobních penzí, který vláda prosazuje narychlo na hraně ústavnosti, tak aby do měsíce platil.

Tento týden jde zákon do sněmovny, kde Andrej Babiš kvůli němu plánuje rozpoutat „peklo“ spočívající v nasazení všech možných obstrukčních postupů. Jen pro rekapitulaci – obsahově jde o široce diskutovanou valorizaci důchodů, které v červnu stoupnou v průměru jen o 750 korun místo původně vypočítaných 1770. Vyšší částka by seniorům plně pokryla inflaci, což dosud bylo v Česku zvykem. Vláda se však rozhodla od této zvyklosti tentokrát ustoupit, protože se snaží přibrzdit prudký růst státního dluhu a zkrácení červnového přídavku považuje po loňském trojnásobném navyšování penzí za obhajitelný tah.

↓ INZERCE

Jde o předehru k chystané sérii ekonomických zásahů, které teď – po roce hašení válečných požárů a po odbytí dvojích voleb – začíná Fialův tým vypouštět do světa v rámci avizované snahy něco v Česku zreformovat. V některých krocích vláda zřejmě půjde dál, než se čekalo, něco ale v rámci právě prováděné revize programu spadne pod stůl pod tlakem času, peněz a voličské výdrže. „Ukazuje se, že na některé reformy nebudeme mít politickou sílu a čas. Ale zase dotáhneme jiné, se kterými jsme původně nepočítali,“ bilancuje za vládu její ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc