Album týdne

„Pořád jsme slabí, ještě pořád nemocní, ale rok nula jsme zvládli přečkat,“ deklamuje Dominik Zezula v úvodní skladbě Opusťte Pompeje. Oním rokem nula se tu rozumí jak odkaz na pandemii, která před třemi lety zachvátila planetu, tak na název minulého alba Post-hudby Svět na konci roku nula (2021). Po roce nula tedy přichází cosi jako restart a duo tvořené písničkářem Zezulou a producentem a skladatelem Tomášem Havlenem vydává novinku nazvanou My všichni tady a teď. Není to ale – jak by se možná dalo čekat – optimistický nový začátek, spíše prodloužení života ve stínu neutuchajícího nebezpečí. Života v jakýchsi pomyslných Pompejích, které může co chvíli zničit katastrofa.

Post-hudba – a Zezula coby textař především – měla vždy ambice podávat generační výpověď. Novinka není výjimkou, pouze se s tím, jak se časem oba hudebníci posouvají do středního věku, mění i kulisy a reálie, v nichž se pohybují. Mladická očekávání spjatá s prvními, dnes již deset let starými EP se pomalu mění v pochybnosti, nostalgii, sčítání chyb i touhu po bezpečí, kterého současnost příliš nenabízí. Zezula, který patří ke zdejším nejvýraznějším textařům, se na My všichni tady a teď posouvá z figury někdejšího bohéma nebo rozervance do pozice „stárnoucího mileniála“, jak ostatně zní jméno podcastu, jehož je spolutvůrcem.

„Když bylo tátovi tolik, co mně je teď, barák už dávno stál a já měl devět let. Teď už je tátovi pár týdnů šedesát, barák se rozpadá. Začínám počítat,“ ohlíží se Post-hudba ve skladbě 90s Kids a Zezula tu s obrovským citem zachycuje situaci, kdy se člověk porovnává s předchozím pokolením i vrstevníky, kteří se na prahu třicítky zařadili a už si vybudovali kariéry. My všichni tady a teď je do velké míry album o loučení se s mládím a vnímáním nepříjemných aspektů dospělosti, kdy se člověku některé věci nechce přestat dělat a jiné nemá vůbec chuť začít. „Koupím k autu další dvě auta. Podívej, spousta krásných aut a můžem jezdit po městě autem. Podívej, cesta na západ,“ zpívá uštěpačně v popovém refrénu a jinde zase o tom, jak by chtěl mít firmu, kariéru a respekt: „Krásnej svět, život na full time.“