Špionáž není jen získání tajné informace: experti navrhují změnu zákona o vyzvědačství

Podle informací Respektu debatují představitelé bezpečnostní komunity – lidé z tajných služeb a experti z ministerstev spravedlnosti, vnitra a obrany – o tom, jak rozšířit dosah paragrafu, podle kterého se v Česku trestá špionáž. Tedy úředně řečeno o novele paragrafu 316 vyzvědačství. Podle něj je dnes trestné „vyzvídání utajovaných informací s cílem vyzradit je cizí moci, která je může zneužít proti bezpečnosti země a jejích občanů“. V současném paragrafu hraje klíčový význam slovo utajovaný – špionáž se v současné době týká jen informací zařazených zákonem do této kategorie. Úvodem zmíněná debata ale směřuje k tomu, aby bylo možné za špionáž považovat i získávání „pouze“ neveřejných nebo zcela soukromých informací, které zákonem utajené samozřejmě nejsou, ale přesto mohou posloužit nepřátelské moci k narušení bezpečnosti Česka a jeho občanů. Jak tuhle změnu chápat?

Česko je podle výročních zpráv BIS a Vojenského zpravodajství ohroženo ruskou rozpínavostí, která se v současné době projevuje vpádem na Ukrajinu a za jistých okolností může dosáhnout vojensky i území Česka. Nicméně už teď se Rusko podle zpráv tajných služeb snaží v Česku prosadit své mocenské zájmy a připravit si půdu k další expanzi – a to i skrze svou tuzemskou „pátou kolonu“.

Ruští špioni na českém území stále využívají kontakty a přátelské svazky, které získali během dvaceti let okupace před rokem 1989. BIS léta monitorovala styky ruských špionů s řadou tuzemských proruských organizací, například s Kluby pohraničí nebo s Přáteli Rudé armády, nebo třeba vliv špionů v některých z třinácti tisíc „českých“ firem s ruskou účastí, které tu vznikly po roce 1990.