Předtucha na základě zkušeností

Obyvatelé Izraele jsou zcela pochopitelně zděšeni útokem, který proti jejich zemi provedl Hamás 7. října. Výsledné trauma pak podněcuje touhu po něčem, co premiér Benjamin Netanjahu popsal jako „mohutnou odplatu“. Silné emoce ale často brání pečlivému zvažování důsledků, k nimž konkrétní činy povedou. A když teď pozoruji stále rozsáhlejší izraelskou vojenskou operaci v Gaze, připomíná mi jinou invazi jiné pravicové izraelské vlády. Také k ní došlo v reakci na teroristický útok a dopadla velmi odlišně od představ, v jejichž naplnění Izrael doufal. 

Jako v Libanonu

Před desetiletími si tehdejší hlavní palestinská skupina, Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), vybudovala základnu v Bejrútu. OOP tehdy spolu s dalšími palestinskými organizacemi kontrolovala části Libanonu na hranicích s Izraelem. Bez ustání také bojovala s izraelskou armádou a zabíjela izraelské civilisty. V roce 1982 se vláda Likudu v čele s Menachemem Beginem (a Arielem Šaronem jako ministrem obrany) rozhodla zahájit invazi s cílem zničit infrastrukturu OOP v Libanonu a úplně organizaci ze země vyhnat. Izrael se za tím cílem spojil s libanonskými křesťanskými milicemi (jednou z mnoha frakcí v mnohonárodnostní zemi). Begin doufal, že po likvidaci OOP v Bejrútu nastolí vládu právě s převahou křesťanů.