Rovnoprávnost Češek se zlepšuje, přesto je horší než u většiny Evropanek

Na nejnovější panevropskou zprávu o genderové rovnosti, kterou jako každý rok vypracoval EU zřizovaný Evropský institut pro rovnost žen a mužů, se lze dívat dvěma způsoby.

Když se podíváme na to, jak se Česku daří v jednotlivých sledovaných kategoriích indexu rovnosti, tak až na jednu výjimku vidíme zlepšení, byť velmi mírné. Jediná kategorie, v níž se česká společnost oproti minulým letům zhoršila, se věnuje otázce rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, kde se zkoumá rozdělení času mezi ekonomické, pečovatelské a sociální aktivity. V české společnosti je dlouhodobě kladen na ženy větší díl odpovědnosti za péči o děti a další příbuzné či domácnost, který se ještě zvýraznil v době pandemie, což žebříček odráží (jde o data z roku 2022). Stejný efekt sice měla pandemie také na trhu práce, kdy protiepidemická opatření postihla více obory, kde pracují ženy. Zároveň se ale snížily rozdíly v příjmech mužů a žen, a to proto, že byly za výkon během pandemie odměněny ženy pracující v zásadních povoláních (zdravotnictví, sociální služby). Proto v kategorii sledující trh práce zaznamenalo Česko nejvýraznější meziroční posun.

Když si ale českou pozici zasadíme do unijního kontextu, dostaneme značně odlišnou zprávu. Ačkoli se tedy postavení českých žen mírně zlepšuje, v řadě zemí je progres mnohem výraznější, a Česko tak dále vlaje na chvostu. V konečném součtu sledovaných ukazatelů je na tom hůře než česká společnost už jen Maďarsko a Rumunsko. Zatímco některé země se unijnímu průměru přibližují, my se mu naopak vzdalujeme.