Než vybuchne Slunce

Bilionkrát víc než zrnek písku, milionkrát víc než hvězd v celém vesmíru – právě tolik je právě teď na Zemi živých buněk. Vypočítal to mezinárodní tým vědců, jejichž výzkum publikovaný v časopise Current Biology zároveň hledí i do minulosti a budoucnosti Země a připomíná, jak pohnutý osud ji čeká.

Vědci použili odhady počtu mikrobů žijících aktuálně v mořích a půdě a spočetli, kolik buněk existuje v tělech zvířat a dalších větších organismů. Když vše sečetli, vyšlo jim, že na Zemi v současnosti žije 1030 buněk, tedy biliarda biliard nebo též číslo s jedničkou a třiceti nulami. Většinu z nich tvoří sinice.

Dále se autoři výzkumu ptali, kolik živých buněk existovalo v minulosti. Vyšli z toho, že první fotosyntetizující organismy vznikly nejdříve před 3,4 miliardy let a nastartovaly koloběh uhlíku: fotosyntéza odčerpává ze vzduchu oxid uhličitý a vyrábí z něj cukry a škroby sloužící jako zdroj energie pro organismy napříč potravním řetězcem. Dýchání a rozklad uhynulých tvorů pak CO2 do atmosféry vracejí. Pokud známe současné množství cirkulujícího uhlíku a zároveň geologickou a biologickou historii Země, můžeme vyčíslit, kolik buněk účastnících se cyklu na Zemi vůbec kdy žilo, v minulosti i současnosti. Vyšlo, že to bylo 1039–1040 buněk, tedy číslo ještě asi o deset řádů větší. Všechny tyto živé entity „prohnaly“ veškerý uhlík na Zemi zmíněným koloběhem zatím asi stokrát.

Zároveň se ukázalo, že se život již blíží limitu, kterým je 1041 buněk, tedy desetkrát až stokrát více než počet všech buněk, které dosud žily nebo žijí. Víc už stárnoucí Země „neuživí“: Víme, že zářivost Slunce bude zvolna sílit, což spustí procesy, které budou postupně snižovat množství CO2 v atmosféře. Zhruba za miliardu let se fotosyntéza zpomalí natolik, že rostliny postupně vyhynou, stejně jako organismy ve stále teplejších oceánech. Život, jak jej známe, zanikne o několik miliard let dříve, než se Země v náruči explodujícího Slunce buď úplně vypaří, nebo bude přinejmenším spálena na uhel.