Než vybuchne Slunce

Bilionkrát víc než zrnek písku, milionkrát víc než hvězd v celém vesmíru – právě tolik je právě teď na Zemi živých buněk. Vypočítal to mezinárodní tým vědců, jejichž výzkum publikovaný v časopise Current Biology zároveň hledí i do minulosti a budoucnosti Země a připomíná, jak pohnutý osud ji čeká.

Vědci použili odhady počtu mikrobů žijících aktuálně v mořích a půdě a spočetli, kolik buněk existuje v tělech zvířat a dalších větších organismů. Když vše sečetli, vyšlo jim, že na Zemi v současnosti žije 1030 buněk, tedy biliarda biliard nebo též číslo s jedničkou a třiceti nulami. Většinu z nich tvoří sinice.

Dále se autoři výzkumu ptali, kolik živých buněk existovalo v minulosti. Vyšli z toho, že první fotosyntetizující organismy vznikly nejdříve před 3,4 miliardy let a nastartovaly koloběh uhlíku: fotosyntéza odčerpává ze vzduchu oxid uhličitý a vyrábí z něj cukry a škroby sloužící jako zdroj energie pro organismy napříč potravním řetězcem. Dýchání a rozklad uhynulých tvorů pak CO2 do atmosféry vracejí. Pokud známe současné množství cirkulujícího uhlíku a zároveň geologickou a biologickou historii Země, můžeme vyčíslit, kolik buněk účastnících se cyklu na Zemi vůbec kdy žilo, v minulosti i současnosti. Vyšlo, že to bylo 1039–1040 buněk, tedy číslo ještě asi o deset řádů větší. Všechny tyto živé entity „prohnaly“ veškerý uhlík na Zemi zmíněným koloběhem zatím asi stokrát.