Scorsese zachycuje krvavý zrod moderní Ameriky

Tělo Anny Brown leželo v rokli u města Gray Horse ve státě Oklahoma pět dní. Hedvábné šaty pokryté blátem a krví z průstřelu do týlu. Kulku ale lékaři nenašli. Její smrt byla jen jednou v rostoucí řadě podezřelých úmrtí zametených pod koberec v komunitě bohatých příslušníků kmene Osedžů, který měl štěstí a zároveň obrovskou smůlu. Kus jejich zdánlivě pusté země, kam je přesídlila v sedmdesátých letech 19. století americká vláda, skrýval ložiska ropy. Osedžové na ni drželi práva, jež se nedala prodat, jen dědit. Ve dvacátých letech minulého století se z nich hrou osudu stali boháči, byť je vláda vnímala jako „poloviční zvířata“ a mnohé z nich označila za „nekompetentní“ k nakládání s penězi a určila jim správce. Peníze z nich udělaly terče pro promyšlené vraždění, jež v sobě propojovalo rasismus, ekonomické vykořisťování, decimování přírodních zdrojů a selhání institucí od policie, přes lékaře po federální Úřad pro indiánské záležitosti.

Šokující a polozapomenutou kapitolu amerických dějin – podobnou likvidaci „černošské Wall Street“ v oklahomské Tulse – vynesl na světlo v roce 2017 v knize Krvavé prachy. Osedžské masové vraždy a zrod FBI novinář David Grann. A teď jde do kin stejnojmenný opus, který podle ní natočil režisér Martin Scorsese. Jeho Zabijáci rozkvetlého měsíce zachycují krvavý zrod moderní Ameriky. Jsou precizní studií cynické chamtivosti, Bohem dané bílé nadřazenosti, která svou mocí a touhami tvoří svět normalizovaného bezpráví. „Chtěl jsem zachytit samotnou podstatu viru, rakoviny, která dá vzniknout až ležérní genocidě,“ řekl Scorsese na říjnové on-line tiskové konferenci.

Je dost možné, že se jeho sága zařadí v hollywoodském kánonu k zásadním dílům o temných stránkách americké prosperity, jako je třeba Obr (1956). Ne náhodou s ním režisér přiznaně vede dialog. Jistý empatický zlom však snímek představuje i ve Scorseseho filmografii, jíž dominují filmy o mužích páchajících zlo, ale jen zřídka věnuje pozornost těm, kteří na to doplatí. Osmdesátiletý režisér si řekl o svého druhého Oscara. Podstatnější ale je, že v rámci středního proudu pomáhá měnit představy o tom, které kapitoly z americké historie stojí za to otevírat, kdo by je měl a může vyprávět a proč vlastně.

Je to legální

Grann rekonstruuje „vládu teroru“ (jak kauzu označovala média ve dvacátých letech) na příkladu matriarchální rodiny – matky a čtyř dcer. Legální cestou k bohatství „zvenčí“ bylo dědit, a tedy ženit se s indiánkami. Klade ale větší důraz na vyšetřování nově vzniklé FBI. Případ se stal vítězstvím jejího ředitele J. Edgara Hoovera. V kauze ji zastupuje agent Thomas White. Ve filmu se objeví v závěru, kdy se snímek láme do usvědčení pachatelů. Zločin se do té doby divákovi plíživě rozvíjí před očima. Scorsese a scenárista Eric Roth do centra přesouvají tři jiné postavy – dědičku Mollie (Lily Gladstone), jejího bílého manžela Ernesta Burkharta (v netradiční roli nepříliš bystrého muže Leonardo DiCaprio) a jeho strýce Williama „Kinga“ Halea (Robert De Niro), farmáře, který se vetře do přízně Osedžů, naučí se jejich jazyk a je cynickým architektem plánu na ukradení majetku.