Co mají společného lidé, kosatky a méně známí, s delfíny příbuzní kulohlavci černí? Kromě toho, že jde o savce, ještě jednu unikátní věc: samice této trojice druhů žijí ještě dlouhou dobu po ztrátě reprodukčních schopností. Rodina savců je velmi početná, ale jev, o kterém je zde řeč, není k vidění u téměř žádného jiného druhu, ani u našich nejbližších příbuzných, třeba šimpanzů. Pozoruhodný biologický úkaz u lidí ještě zesílila civilizace a vědecký pokrok: zatímco v minulosti se ženy buď menopauzy vůbec nedožily (jako v přírodě třeba šimpanzice), nebo po přechodu žily jen pár let, dnes to mohou být celé dekády, stále častěji až čtyřicet let.
A protože při menopauze nekončí jen plodnost, ale také produkce ženských pohlavních hormonů estrogenu a progesteronu, jejichž pokles vede k nejrůznějším zdravotním potížím od osteoporózy po kardiovaskulární onemocnění, snaží se medicína tento nedostatek dohnat. K léčbě, v rámci níž je ženskému tělu dodávána hormonální substituce, před časem přibyla nová metoda, kterou minulý týden v Praze představil britský biochemik a fyziolog Simon Fishel a jež trochu připomíná příběhy ze sci-fi románů. Ženám by totiž mělo pomoci jejich vlastní tělo, zmrazené a uschované v kryobance na později.
V rámci metody se ženě v plodném věku – ideálně mezi pětadvaceti a pětatřiceti – odebere malá část tkáně vaječníku a zmrazí se. Když je pak tkáň později znovu implementována do těla, dále vyrábí a dodává hormony a snižuje tedy příznaky spojené s menopauzou a po ní. Pokud je navíc tkáň vrácena přímo zpět do vaječníků, obnovuje jejich funkci a prodlužuje období plodnosti.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
