Po Čaru přichází Rauš. Novinka kapely Tomáš Palucha se nepřestává nořit do stavů, které vedou hráče i publikum mimo běžné racionální počínání a vyzdvihují spontaneitu, trans, euforii z hluku a pospolitost. Uskupení, jež se během posledních deseti let rozrostlo kolem ústřední dvojice kytaristů Jana Tomáše a Libora Paluchy, vždy sázelo na hypnotické účinky rockové (případně postrockové) hudby. Tentokrát ale ubírá na mocném soundu ve prospěch pudovosti až primitivnosti.
Ta se o slovo hlásí hned v úvodní skladbě Hlad / Pistol, případně v německy zpívaném singlu Wilde Jagd. Obě v sobě pojí jak zkušenost s metalem, tak se vztahují k rukopisu českého předlistopadového undergroundu. Tomáš Palucha – v současně době čtveřice, která se na deskách jako obvykle rozšiřuje o řadu hostů – tak vynalézavým způsobem spojují postupy mnoha různých žánrů. Na jedné straně se jedná o všehochuť, na straně druhé Rauš přináší typicky středoevropské prolínání vlivů, do něhož si cestu nachází německý krautrock, ozvěna newyorských The Velvet Underground, tuzemských DG 307 nebo Plastic People i americká postmetalová škola. Odpovídá tomu střídání jazyků, jimiž se zpívá: od češtiny přes němčinu po angličtinu. S tím vším Tomáš Palucha zacházejí zcela suverénně tak, aby posluchačstvo zakusilo co možná nejintenzivnější vytržení.
„Anebo si to vyměníme, tak už se neboj. Na tom, co řekneš, nikdy nezáleželo. Mysli na dech, na dech a na cíl,“ zní úvodní slovo mluvené do hybného tracku Hlad / Pistol, jímž kapela startuje svůj Rauš. Ten pro ni není stavem otupělosti a zapomnění, ale naopak zbystření a existence v přítomném okamžiku. Jde o excitovaní všech smyslů, které člověka mohou zachvátit při krvežíznivém lovu, a zároveň díky nim může nahlédnout do svého nitra. Což je cesta, kterou album opíše během intenzivní půlhodinky svého trvání. Na začátku je trans, na konci otázka, kterou si ve skladbě Good Man Bad Man klade hostující vokalista Todd Nesbitt: „Jsi dobrý člověk?“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
