Dvaadevadesátiletý Rupert Murdoch je pozoruhodnou postavou, pro mnohé obdivuhodnou. Do značné míry ovládl anglosaský mediální trh. Jeho energie je ztělesněním podnikatelského étosu. Nechvalně proslul jako majitel bulváru, ve skutečnosti ale také zachránil solidní média, jako jsou londýnské The Times anebo americký The Wall Street Journal. Média ho navíc skutečně zajímají, stále se pravidelně objevuje na poradách a řeší poslední zprávy i titulky.
Když teď oznámil, že odchází z čela svého impéria do emeritní pozice, neberou to znalci jako signál, že stráví zbytek života v houpacím křesle. „Až nám teď zazvoní telefon s pověstným newyorským číslem, budeme prostě vědět, že volá buď Rupert, nebo nově (jeho syn) Lachlan,“ komentoval údajný odchod mediálního magnáta do ústraní šéfredaktor bulvárního deníku The Sun. „Když jsme se ptali člověka blízkého rodině, co se stane, až Rupert zemře, odpověděl jednoduše: Trvá na tom, že k tomu nedojde,“ glosoval situaci seriózní The Economist.
A teď méně vstřícné rozloučení. Podstatou úspěchu Murdochova mediálního impéria jsou emoce. Nikoli racionální rozum, nikoli snaha posilovat v člověku lepší stránky jeho povahy, ale uspokojování jeho nižších pudů. Od mizogynie po strach, zášť a zlobu. Murdochova nejúspěšnější média aspirují na podnikatelský úspěch, nikoli ale na kultivaci lidské společnosti. A se závažnými důsledky: co může na začátku vypadat jako přidrzlé provokování pokryteckých snobů, končí brexitem nebo Donaldem Trumpem v Bílém domě. Dnes se často píše o tom, že Murdoch sám je z Trumpa zhnusený a že pohrdá některými hvězdami stanice Fox News. Jeho podnikatelské impérium se už ale bez svých démonů neobejde.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
