Nadační fond Dům Dobra svým názvem u části české populace vyvolá minimálně ironické pousmání nad „sluníčkáři“. Ale jeho autorky to neřeší, protože pořád odpovídá tomu, co dělají. „Ten název vznikl v prvních dnech, když jsme začaly pomáhat, v tom chaosu jsme si uvědomovaly, že musíme mít k účinné pomoci nějakou fungující organizaci, říkaly jsme si, máme tu dům a chceme dělat dobro, tak to tak prostě pojmenujeme,“ vzpomínají na přes- káčku Khrystyna Petrinko a Elina Nuriakhmetova – a obě se přitom smějí, i když se jejich „prvních patnáct minut“ změnilo už na devatenáct měsíců.
Organizace neformálně vznikla v den vpádu ruských vojsk na Ukrajinu a věnuje se humanitární pomoci válkou postižené zemi a integraci místních uprchlíků z Ukrajiny.
Dům v Karlíně, který stál na počátku jejich práce, jim zdarma pronajal majitel české firmy. Byl prázdný a nadace ho začala využívat k ubytovávání prvních uprchlíků z Ukrajiny přicházejících do Česka.
Během roku se Nadačnímu fondu Dům Dobra (NFDD) podařilo sehnat další tři domy v Praze, které slouží k přechodnému ubytování, ale v poslední době čím dál tím častěji k trvalému bydlení – nejčastěji rodin bez mužů, kteří jsou ve válce. Nejde o luxus, jeden z domů je v podstatě halou bez oken a k tomu, aby v něm mohl vůbec někdo bydlet, musela organizace pořídit nákladný přístroj na rekuperaci vzduchu.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
