A pak přišel Mengele. Jak se ambiciózní galerista Jan Třeštík zapletl s politiky

V kanceláři šéfa karlínské Hauch Gallery stojí o zeď opřené nenápadné plátno. Zachycuje dívku sedící v panelákovém bytě před hořícím monitorem. Obraz je zarámován do obyčejných dřevěných latěk, jde ale o mimořádné dílo, které by tu člověk v souvislosti s aktuálním zemětřesením kolem této soukromé galerie možná nečekal. Osamělý večer II v roce 2007 namaloval uznávaný český výtvarník Josef Bolf a začátkem letošního června ho v aukční síni Arthouse Hejtmánek koupil za 1 054 000 korun (zatím nejdražší současné umění prodané letos v tuzemské aukci) právě majitel Hauch Gallery Jan Třeštík.

O dva měsíce později, konkrétně první zářijovou středu, měl třiačtyřicetiletý galerista, kulturní manažer a podnikatel úplně jiné starosti: ten den totiž dostal u soudu osm let za zpronevěru jiného obrazu. Zatím nepravomocné rozhodnutí Městského soudu v Praze vyvolává otázku, proč se galerista místo získávání financí na náročné odvolávací řízení naopak peněz zbavuje.

Jan Třeštík se v obchodování s uměním nikdy nedržel při zemi a platí to i v tomto případě. „Chtěl jsem ho mít za každou cenu, z tohoto období jsem od Bolfa ještě nic neměl,“ vysvětluje majitel s neskrývanou pýchou milionovou investici. Ta, která ho může naopak dostat za mříže, visela před časem v kanceláři jen o kousek dál a finančně vzato šlo o úplně jinou ligu: mluvíme o obraze Kruh a skvrna Vasilije Kandinského v odhadované hodnotě 250 milionů korun. Třeštík toto plátno nekoupil pro sebe, ale pro zahraničního filantropa a za jeho peníze. Majitel ho dodnes nemá v ruce a soud nyní rozhodl, že galerista obraz zpronevěřil.