Gabon se stal v pořadí sedmým africkým státem, kde v posledních třech letech převzali moc generálové. Ve dvou jmenovaných – Mali a Burkina Fasu – proběhly vojenské převraty rovnou dva. Během tří let jsme tak byli svědky většího počtu převratů než v celém uplynulém desetiletí 2010–2020. Tehdy se zdálo, že končí éra afrických armádních pučů, která svých vrcholů dosáhla v šedesátých a osmdesátých letech minulého století.
Za pozornost stojí i další statistika. V časech studené války probíhaly převraty po celé Africe, avšak – jak spočítali analytici Leonard Mbulle-Nziege a Nic Cheeseman – zhruba 80 procent převratů, k nimž došlo po roce 1990, proběhlo v bývalých francouzských koloniích. Svrhávají vládce, respektive politické elity, které měly blízko právě k Francii.
Gabon je dalším příkladem. Od roku 2009 zemi vládl Ali Bongo, který se prohlásil vítězem víkendových (podle pučistů manipulovaných) voleb. Předchozím prezidentem byl v letech 1967–2009 jeho otec a blízký partner Elysejského paláce Omar Bongo. V Gabonu působí asi 400 francouzských vojáků, francouzské koncerny tu těží ropu a také provozují největší manganový důl na světě. Sesazený Ali Bongo vystudoval elitní soukromou střední školu ve Francii a práva na Sorbonně. Pro zajímavost, v mládí se věnoval hudbě a pod jménem Alain Bongo vydal funkové album. Za manželku si vzal Sylvii Valentin, jejíž francouzský otec byl zakladatelem a ředitelem největší pojišťovny v Gabonu. Bongova rozvětvená rodina vlastní nespočet nemovitostí ve Francii a zosobňuje tak systém tzv. Françafrique, proti němuž se ve frankofonní Africe zvedla vlna protestů. Jejich iniciátoři vyčítají místní elitě úzké a korupční vazby na bývalou koloniální mocnost a malý zájem o pozvednutí místních obyvatel. Je však sporné, jestli se toho v Gabonu příliš změní: za převratem podle všeho stál bratranec sesazeného prezidenta.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
