Všechny tváře Varšavy

Před několika lety jsem byl se skupinou patnácti mladých Evropanů na měsíčním výměnném programu v USA. Byli jsme ve Washingtonu a New Yorku, projeli jsme pět států, povídali nám o historii a současnosti země. Cílem programu je umožnit pozvaným lépe poznat Ameriku a budovat tak do budoucna mosty mezi oběma břehy Atlantiku. Což se jistě daří, v našem případě ovšem byly nejvíc obohacující mosty postavené mezi námi Evropany ve skupině navzájem. Padli jsme si do oka a před návratem jsme se domluvili, že se vždy jednou za rok na víkend sejdeme v nějakém evropském městě, kde jeden z nás žije.

Ze začátku šly na dračku snové destinace jako Paříž, Barcelona, Atény, Praha… Na konci každého společného víkendu hlasujeme, kde se potkáme příště, a bez mučení přiznávám, že vždycky, když přišla na přetřes Varšava, byl jsem proti. Nelákalo mě to, neviděl jsem v ní dost exotiky ani zajímavosti. Letos ale polský kamarád svoje město prosadil, a já ho tak měl možnost konečně víc poznat. Vlastně jsem ho už trochu znal, v měsících před tím, po loňském začátku ruské agrese proti Ukrajině, jsem Varšavou poprvé v životě několikrát prosvištěl, přesunula se sem běloruská opozice, je tu řada Ukrajinců. S některými z nich jsem dělal rozhovory, vždy to byly ale jen bleskové, několikahodinové pobyty.

Teď byla tedy šance vidět město víc v klidu a byl to pro mě nečekaný zážitek, protože jsem ve Varšavě našel hned několik měst najednou. Kdo chce zažít malý středoevropský Manhattan, má tu příležitost. Ze všech středoevropských metropolí má totiž Varšava nejvíc moderních mrakodrapů a další tu rostou. Působí impozantně a je z nich skvělý výhled. Kdo miluje londýnské parky, i ve Varšavě si rozhodně přijde na své. Je jich tu hned několik, jsou obrovské, uprostřed toho centrálního stojí vodní zámeček. Lze se tu kochat, dlouho procházet anebo sportovat.