
Jsem ježek a pospíchám k Táboru. Mám tam misi. Ale ještě vás v rychlosti informuji o novém trendu. Je to zdivočení zahrad a jejich návrat k přírodě. Ale pozor, blíží se sousedská hlídka. Ta tenhle trend nenávidí a jeho příznivce na potkání vraždí motyčkou. „Prrrevíííti,“ označuje jeho stoupence. Rychle mizím v kopřivách.
Kopřivy tu jsou právě díky tomuto trendu. Jsou součástí takzvaného přírodního koutku, tedy místa na zahradě, které se vůbec nebo minimálně udržuje, kde může růst i žít, co chce. Takové nekontrolované zákoutí patří na rewild neboli zdivočelé zahrady. „Borrrdeeell,“ slyším sousedskou hlídku, jak rozhrnuje kopřivy motyčkou. Ani se nehnu.


Sousedům a sousedkám se nelze až tak divit. Vždy pracovali na tom, aby byl na zahradě řád a pořádek. Trávník stříhali nůžkami z manikúry, nožíkem z něj šťourali každou pampelišku a z tújek formovali kvádry. Jenže na rewild zahradách jsou teď místo okrasných tújek neupravené keře, nebo spíš křoví, a rostliny, které se dřív považovaly za plevel. A vůbec nejvíc to odnesl trávník.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu