Zákon o ochraně whistleblowerů jde po letech průtahů do finále

Hrozba pokuty ve výši zhruba 50 milionů korun, která hrozí Česku na základě tři týdny staré žaloby Evropské komise, popohnala Poslaneckou sněmovnu k urychlenému schvalování zákona o ochraně whistleblowerů. Zákon prošel minulý týden druhým čtením a podle informací ze sněmovny by třetí čtení a definitivní schválení zákona mohlo přijít ještě v dubnu, nejpozději v květnu.

Česko a další evropské země měly podle směrnice Evropské komise schválit do konce prosince 2021 zákon, jehož smyslem je v úřadech a firmách chránit ty, kteří se rozhodnou poukázat na korupci nebo cokoli dalšího nekalého. V Česku a několika dalších státech to nezvládli a komise podala po patnácti měsících na váhající země zmíněnou žalobu. Poslanci se rozhodli k urychlené akci.

Podle dva roky staré studie mezinárodní organizace ACFE (certifikovaných vyšetřovatelů podvodů) přichází 50 procent oznámení na později prokázané podvody, korupci nebo zneužívání financí ve státní správě, politické sféře nebo soukromých firmách od jejich zaměstnanců. Tedy whistleblowerů. „Pokud chce policie efektivně vyšetřovat finanční zločiny, musí mít informace z míst, kde se dějí, a whistlebloweři jsou jednou z cest, jak se k těm informacím dostat,“ říká náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík odpovědný za policejní část trestního řízení.

První pokusy prosadit ochranný zákon v Česku pocházejí už z roku 2008. Po patnácti letech debat, liknavého přístupu politiků a nyní hrozby pokutou se tedy blíží ke schválení. Občanské iniciativy, které mají na přijímání zákona velký podíl (například Rekonstrukce státu), měly však ve sněmovně k předloženému zákonu podstatné výhrady. Zaprvé, český whistleblower by nesměl podávat oznámení na přestupek (jen na trestný čin). Tato formulace má zásadní háček – oznamovatel netuší, jak bude právně posouzeno jeho podání na údajnou nepravost. A kdyby šlo jen o přestupek, žádná ochrana před možnou odvetou zaměstnavatele (třeba propuštění) mu není zajištěna. Tuto výhradu poslanci, včetně některých opozičních z ANO a SPD, akceptovali a zákon změnili, proti byli poslanci ODS. Podle nich by anonymita mohla vést ke zneužívání oznámení – ve státech, kde zákon roky funguje, je ovšem prokázáno, že status se pokusí zneužít očerněním zaměstnavatele jen pět procent oznamovatelů.