V polovině dubna se dozvíme, kolik budou brát čeští učitelé. Možná.

Čím dál tím oblíbenější metodou současné opozice, tedy obstrukcemi, se poslancům ANO podařilo oddálit projednávání novely zákona o platech ve školství. Sněmovna se minulou středu k tomuto bodu vůbec nedostala, na program se dostane nejdříve 19. dubna. A taky možná ne, protože opozice to podmiňuje vládními ústupky, ke kterým se kabinet nemá.

ANO obstruuje i na žádost školských odborů a Pedagogické komory. Ty jsou proti současnému znění novely, která garantuje průměrný plat v úrovni 130 procent tuzemské průměrné mzdy (počítané vždy z úrovně předminulého roku) jen učitelům. Původní znění zákona počítalo i s dalšími pedagogickými pracovníky, tedy s vychovateli nebo asistenty, ale tato pasáž nakonec kvůli dírám v rozpočtu vypadla. Podle odborářů to je špatně, protože by lidé pracující ve školách byli rozděleni na dvě vrstvy („lepší“ učitele a jejich „horší“ neučitelské kolegy). A i když to není automatické, neučitelští pracovníci škol by na tom byli peněžně biti a jejich platy by v drtivé většině rostly pomalu nebo vůbec.

Vláda se brání poukazem na to, že na debatu nad novým zněním bylo „dost času“. A dodává, že je třeba šetřit – zákonem dané, a tedy pro rozpočet povinné platby na platy jen pro učitele znamenají menší rozpočtové výdaje. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) upozorňuje na naznačený fakt, že jiní pracovníci škol než přímo učitelé nemusejí přijít zkrátka. Ne všechny peníze, které do jednotlivých škol bude stát posílat, připadnou na takzvanou tarifní složku, tedy na tabulkami dané platy. Ředitelé mají volnost v tom, jak s částí peněz naložit, a mohou jimi odměňovat třeba právě asistenty nebo vychovatele.