Bulharsko je po volbách rozdělené, ale bez Ruska

Bulharsko, jeden z nejchudších států Evropské unie, bylo dlouho považováno za ruského spojence. Po začátku války na Ukrajině se však země nečekaně jasně postavila na stranu Kyjeva. Vláda tehdejšího liberálního premiéra Kirila Petkova hned v prvních dnech invaze dodala Ukrajině množství munice a nafty, jichž se napadené zemi nedostávalo, a přijala ukrajinské uprchlíky. Prozápadní ekonom a podnikatel s titulem z Harvardu byl v podpoře Ukrajiny nekompromisní – poté co ministr obrany a sociálnědemokratický člen jeho vládní koalice invazi odmítl označit za akt války, Petkov ho ihned odvolal. V červnu pak z Bulharska vyhostil 70 ruských diplomatů s tím, že jde o agenty Kremlu.

V zemi, kde velká část veřejnosti, podnikatelů a politiků před válkou neskrývala proruské sympatie a k Západu se stavěla spíše vlažně, šlo o odvážná rozhodnutí. Logicky tedy panovaly pochybnosti o tom, jak dlouho chuť podporovat Ukrajinu vládě vydrží. Zesiloval je fakt, že Bulharsko bylo před válkou jednou ze zemí nejvíce závislých na ruském plynu a ropě. Když pak 24. dubna ruský Gazprom Bulharsku zcela zastavil dodávky plynu, země se ocitla pod velkým tlakem. Sofii se však podařilo zimu bez ruského plynu přežít, čemuž zásadně pomohlo Petkovem vyjednané zprovoznění přípojky na řeckou energetickou soustavu, která Bulharsku zajistila přístup k terminálům se zkapalněným plynem ve Středozemním moři.

Petkovova vláda se kvůli neshodě členů koalice ve vztahu k Rusku nakonec loni v srpnu rozpadla. Populistická strana Je takový národ vedená zpěvákem Slavim Trifonovem totiž požadovala, aby Bulharsko obnovilo energetickou spolupráci s Ruskem, což premiér odmítl. Podzimní volby nepřinesly jednoznačného vítěze a zemi tak až dosud vedl prezidentem jmenovaný kabinet odborníků.