Proč se neprodal Kokoschka za 200 milionů

Pár desítek sekund rozpačitého ticha. Vůbec žádný příhoz. A velmi rychlý konec. Tak skončila minulou neděli dražba obrazu Oskara Kokoschky Žena a otrok, která měla ambici zlomit rekord českých aukcí s výtvarným uměním. Ten dosud drží pražská Galerie Kodl, která loni vydražila Staropražský motiv Bohumila Kubišty i s aukční provizí za 123,6 milionu korun. Sumu hodlala nyní v hlavním městě minimálně zdvojnásobit konkurenční Adolf Loos Apartment and Gallery. Vyvolávací cenu Kokoschkova plátna stanovila na rovných 200 milionů, což by s provizí dělalo 242 milionů. Žádný zájemce se ale nenašel.

Aukční síň okamžitě po dražbě prohlásila, že za to může rakouský deník Der Standard, který týden před aukcí publikoval text zpochybňující příběh, s nímž Adolf Loos Apartment and Gallery Kokoschkův obraz do aukce vyslala. Ta story je nesmírně atraktivní. A neméně pozoruhodné je její aktuální rozplétání připomínající detektivku.

Alma, nebo Käthe?

Jisté je, že obraz namaloval Oskar Kokoschka, že to bylo v roce 1920 a že ho pojmenoval Žena a otrok. Rakouský expresionistický malíř žil tehdy v Drážďanech. Skončil v nich po těžkých zraněních, která utrpěl jako voják v první světové válce. V roce 1917 se v městě po léčení v místním sanatoriu usadil a v létě toho roku v nich Albertovo divadlo uvedlo jeho dvě hry Vrazi, naděje žen a Jób. Kokoschka byl tehdy jedním z vrcholných představitelů evropské moderny a do jeho širokého rejstříku patřila i dramatická tvorba.

Práci pro divadlo mu zprostředkoval spisovatel Walter Hasenclever a tohle jméno může být pro příběh Kokoschkova obrazu stejně důležité jako jméno představitelky hlavní role v obou zmíněných hrách Käthe Richter. Oba své drážďanské přátele Kokoschka namaloval na obrazy Milenci s kočkou a Přátelé, a možná že neskončilo jen u těchto pláten. Právě nyní ale nadešel čas, aby do příběhu vstoupila Alma.

S vdovou po skladateli Gustavu Mahlerovi se Kokoschka seznámil v roce 1912 a jako nepočítaně dalších umělců propadl jejímu šarmu. Profesorovi německé literatury Rüdigeru Görnerovi v těchto dnech Academia shodou okolností vydala český překlad biografie Oskar Kokoschka. Umělec století. Vášnivý vztah mezi malířem a fatální ženou v ní pochopitelně nemůže chybět. Görner popisuje Kokoschkovy žárlivé výstupy a postupnou, až chorobnou závislost, která se projevila nejen vytvořením více než 450 děl inspirovaných Almou, ale také legendární loutkou, která mu měla nahradit živou bytost, již nikdy nemohl ovládnout.

Alma se už v době Kokoschkova prvního válečného zranění v roce 1915 provdala za architekta Waltera Gropia. Kokoschka si s ní dál vyměňoval milostné dopisy a v roce 1919 si nechal do Drážďan poslat kopii Almy v životní velikosti od loutkářky Hermine Moos. Náhražka ho neuspokojila. Zatímco byl jmenován profesorem na drážďanské umělecké akademii, loutky se po pár měsících zbavil. Jako pedagog získal ateliér na půvabné Brühlově terase nad Labem. A právě v něm musel vzniknout obraz Žena a otrok.