Státní diverze, nebo nesmysl?

Dvě zdánlivě jednoduché otázky míří ve skutečnosti do velmi komplikovaného terénu. Co jsou to dezinformace, kterým by se měl stát a jeho občané naučit čelit? Je férové a je v souladu s ústavou některé z nich umlčovat a trestat jejich autory pomocí nějakého represivního zákona? Česká vláda se před pár dny právě v tomto směru rozhodla uzavřít jeden směr své aktivity a zrušila post vládního zmocněnce pro média a dezinformace, protože – jak říká národní poradce pro bezpečnost Tomáš Pojar – se ukázalo, že pro jednoho úředníka je to příliš široký záběr. Vláda rozdělila problematiku definice dezinformací a boj proti nim mezi několik rezortů. Tou nejnebezpečnější formou dezinformací, které jsou nositelem „diverze“ tuzemských demokratických hodnot a systému cizími mocnostmi, se bude zabývat zmíněný Pojarův úřad. Těžko říct, jestli toto drolení odpovědnosti boji proti dezinformacím pomůže. Bez ohledu na odpověď lze však už teď prohlásit, že v Česku začala řada institucí aktivně vymezovat hranice svobody slova a jejího zneužití.

Základní obrana

V první řadě reagují policie, žalobci a soudy. Jen v posledním měsíci se zabývali „dezinformacemi“ několika známých osobností tzv. alternativní scény. Stalinista Josef Skála dostal zatím nepravomocnou podmínku za popírání válečných zločinů a genocidy. Youtuberka Jana Peterková dostala podmínku za šíření poplašné zprávy, před soudem stojí za stejný trestný čin třeba šéf spolku Česká republika na 1. místě Ladislav Vrabel a policie prověřuje, jestli poplašnou zprávu nešířila Zuzana Majerová, předsedkyně hnutí Trikolora. Tvrzení o útocích vojáků NATO na české děti či o připravovaném jaderném útoku Česka na Rusko a další zjevné nesmysly měly vyvolat podle soudů strach a zmatek.