Velké britské zklidnění

Je to už dlouho, kdy si Velká Británie naposledy s lehkou přirozeností notovala „s Bruselem“, ale na společné tiskové konferenci předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen s britským premiérem Rishim Sunakem panovala minulý týden nefalšovaně prosluněná nálada. Nejmocnější žena kontinentu dokonce britského premiéra častovala mazlivým „milý Rishi“. Oba politici se tetelili blahem nad dohodou o Severním Irsku, jehož status po odchodu Británie z EU hrotil vztahy do té míry, že se komentátoři obávali obchodní války. Teď to vypadá, že se Británii a EU podařilo dohodnout, jak to zařídit, aby Severní Irsko zůstalo pod správou Londýna, a dodržovalo přitom ekonomický režim řízený z Bruselu. Což je nemožná situace, pokud se obě strany skutečně dohodnout nechtějí a zároveň k sobě necítí přirozenou důvěru.

Podstatou opatření je jakési řízené dvojvládí. V principu to má vypadat tak, že zboží, které míří z Británie do Severního Irska a v Severním Irsku také zůstane, projde na celnicích „zeleným pruhem“, tedy bez formalit. Jedná se především o potraviny, léky a další záležitosti denní potřeby. Naopak to, co bude ze Severního Irska pokračovat dále do Evropy, tedy vlastně do Irské republiky, bude procházet formalitami obtěžkanými „červeným pruhem“.

I laikovi je jasné, že takové nastavení vyžaduje, že se na sebe obě strany zásadním způsobem mohou spolehnout. Dohoda sice obsahuje tučné pokuty pro ty, kteří by se pokoušeli podvádět, ale prostor pro nekalé hry je samozřejmě velký. A právě schopnost si znovu věřit je tou zásadní změnou. Souvisí to samozřejmě s nástupem nového britského premiéra Sunaka. Ten je sice dlouhodobě stoupencem brexitu, nicméně nikdy nepatřil k emotivnímu ideologickému křídlu. 

Současný britský premiér je pragmatik (dříve zastával post ministra financí) a boj s Bruselem není podstatou jeho politického postoje, není to ideolog. Zcela zásadní je také skutečnost, že do premiérské funkce nevystoupal jako kandidát radikálního „brexitářského“ křídla strany, ale spíše jako výsledek konsenzuální volby v okamžiku, kdy předchozí „radikálové“ selhali. Boris Johnson a Liz Truss se ve funkci v podstatě znemožnili. Ostatně i postoje Britů k brexitu značně ochladly, průzkumy naznačují, že by dnes raději hlasovali jinak. K tomu je Británie ekonomicky v úzkých – sice nejen kvůli odchodu z Unie, ale brexit tomu rozhodně nepomohl.