Tenkrát na začátku

Měl to být hezký výlet po střední Evropě, skončil ale předčasně na infekčním oddělení v pražské Nemocnici Na Bulovce. Dvě dívky – Američanka a Ekvádorka studující v Miláně – se na konci února vydaly nejdříve do Vídně, kde přistály letadlem a ubytovaly se tu v hotelu. Když si město prohlédly, odjely autobusem FlixBus do Budapešti a poté se stejnou společností do Brna, kde už měly přes aplikaci Airbnb pronajatý byt.

Už po cestě se ale dívky necítily dobře a vzhledem k epidemii v Itálii se raději chtěly nechat v Brně vyšetřit. Neměly však při výběru šťastnou ruku – dorazily do Úrazové nemocnice, kde se infekce netestují, a když je sestra poslala taxíkem jinam, další putování po cizím městě už vzdaly. Šly si odpočinout do pronajatého bytu a v sobotu ráno nastoupily do poloprázdného autobusu RegioJet směrem do Prahy. Opět se ubytovaly přes Airbnb, poobědvaly v restauraci a navečer se taxíkem přemístily do nemocnice v Motole, kde udělaly druhý pokus nechat se otestovat. Tentokrát už je personál oblečený do ochranných roušek a brýlí přijal a po předběžném vyšetření je poslal na specializované oddělení na Bulovce.

Výsledky přišly z laboratoře druhý den a nákazu u jedné z dívek potvrdily. V první březnový den roku 2020 tak do Česka přišel koronavirus Covid-19.

Po převozu dívek na Bulovku zazvonil Martině Marešové z pražské hygienické stanice telefon. Jako zkušená lékařka už přesně věděla, co má dělat – detailně zmapovat trasu, zjistit, s kým dívky přišly do kontaktu, a pokusit se tyto další lidi co nejrychleji najít. Hledání je náročná, místy až detektivní práce, ale pro lidi jako Marešová představuje rutinu, podobně se postupuje i u jiných infekcí. V případě koronaviru – první globální infekce digitální doby – ale hygienička věděla, že tentokrát to bude o něco těžší, protože ona i její kolegové budou pracovat pod mnohem větším dohledem médií, politiků i veřejnosti. „Tohle není zas tak nebezpečná nákaza, ale všichni se jí strašně bojí,“ říká Marešová.