Jablko je potřeba očistit. Nikoli od mikrobů, ale od pomluvy, že právě jeho požití se stalo příčinou nedůstojného vyhnanství člověka z rajské zahrady do našeho každodenního slzavého údolí. Po letech pečlivého zkoumání to zjistil profesor židovských studií Azzan Yadin-Israel, na jehož novou knihu Temptation Transformed: The Story of How Forbidden Fruit Becamean Apple (Proměna pokušení: jak se zakázaným ovocem stalo jablko) nás ve své recenzi upozornil deník The Wall Street Journal.
Ten po přečtení zmíněné knihy konstatuje, že „nevinné jablko bylo celá staletí očerňováno nespravedlivě“. Profesor Yadin-Israel s jemným humorem a bez náznaku moralizování upozorňuje, že v Genesis není jediná zmínka o tom, že by se Adam s Evou v ráji pustili právě do plodu stromu z rodu Malus. Spíše se zdá, že původní hebrejský text i jeho první překlady do řečtiny a latiny pracovaly jednoduše s termínem „ovoce“. Konkrétně na jablko si prý Evropané zasedli teprve o tisíc let později. Do té doby se zakázané ovoce zobrazovalo a popisovalo různě, třeba jako fíky nebo vinné hrozny. Ve druhém případě, který jasně odkazuje k požívání zkvašeného nápoje, je to i celkem pochopitelné. Fíky zase byly nejčastějším ovocem Blízkého východu a Ježíš dokonce, celkem nepochopitelně, proklíná jeden konkrétní fíkovník poblíž jeruzalémského chrámu.
Zlom nastává teprve ve 12. století ve Francii a o dalších dvě stě tři sta let později už se křesťanská literatura přímo prohýbá pod nákladem zapovězených jablek. Jenže proč?
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
