Nabucco v koutě, postupně, na přeskáčku a uvolněně

Název Nabucco při otázce na alespoň nějakou operu vyhrkne i velký neznalec žánru. Možná si jen nebude jistý, jestli ji napsal Verdi, nebo Puccini. První možnost je správně, Giuseppe Verdi se právě díky Nabuccovi stal oprávněně skladatelskou hvězdou. Opera měla od prvního představení obrovský úspěch – a dodnes jej mít nepřestala. Sbor Va, pensiero, sull’alidorate (Leť, myšlenko, na zlatých křídlech) je jednou z nejznámějších operních melodií vůbec a stal se i neoficiální hymnou italského osvobozeneckého hnutí. Verdi přitom toto operní veledílo vůbec nechtěl napsat, nebo naopak puzení ho složit nemohl odolat – vzpomínky skladatelových známých i autora samého se liší a dodnes na tom nepanuje shoda.

Jisté je, že libreto TemistoclaSolery o utrpení Židů pod vládou babylonského krále Nabukadnesara se k Verdimu dostalo v dost ukrutný čas. Úspěch jeho první opery Oberto (také napsané ve spolupráci se Solerou) se s jeho druhým dílem Jeden den králem nezopakoval. Ale především mu během dvou let zemřela manželka a dvě malé děti. Verdi byl odhodlán už nikdy neskládat a trávil čas četbou špatných románů, jak vzpomínal jeho přítel, zoolog MicheleLessona.