Jak prezidentství Miloše Zemana změnilo Česko?

Způsobilo hluboký úpadek politické kultury v naší zemi a prohloubilo příkopy, které ji rozdělují. Co bylo příčinou tak výrazně negativního vlivu na naši společnost? Odpověď je nasnadě, jsou jí osobnostní rysy a způsoby chování přímo se promítající do způsobu výkonu funkce nejvyššího ústavního činitele v zemi: sprostota, pohrdání člověkem, patent na rozum, proradnost a poťouchlost, pomstychtivost, potřeba obklopovat se problematickými spolupracovníky a provokovat občanskou společnost kontroverzními rozhodnutími.

Prezidenta Zemana jsem potkávala od jara 2020 při pravidelných rozhovorech. Je to výrazný politik, který vyvolával silné emoce a u části společnosti dokonce agresivitu. S novináři i svými odpůrci vedl válku, ve snaze pobavit své příznivce a ponížit kritiky šel občas za hranu důstojnosti funkce. Pozornost strhával (mimo jiné) hlavně svým vztahem k ústavě, snahou měnit politický systém. On ale vydržel, je pevný. A to je skvělá zpráva. Velké hodnocení a dopad jeho politiky, domácí i zahraniční, bude podle mě potřebovat pro historiky odstup a odeznění těch silných emocí. Časem by ale měnit mělo přibýt i to, jak jsme se změnili my. Veřejně vyjadřovaná přání smrti v posledních letech už nic nevypovídala o Miloši Zemanovi. Možná teď zkusme hodnotit uplynulých deset let ne kvůli němu, kvůli Česku, ale kvůli sobě.

Jako zásadní změnu vidím aktivní výklad prezidentských pravomocí. Hlavně cílené prosazení vlastních zájmů při pověření vlády nebo jmenování ministrů. Aktivním přesahem do moci výkonné vytvořil opakovaně precedens pro budoucí prezidenty. Tím dosáhl také snad největší změny, o niž dlouhá léta usiloval: vyklizení sociální demokracie, respektive klasické levice z politického spektra. Není to jen jeho dílo, ale hodně k tomu přispěl. Další změny jsou už spíše přechodného charakteru, jako třeba jeho hulvátství a tím zhoršená politická atmosféra nebo nebezpečně servilní chování vůči Moskvě a Pekingu. Na konci prezidentství musel vztah k Rusku a Číně přehodnotit a už mu ani nezbyla síla na další politické hrátky. Jako premiér Miloš Zeman jistě zanechal výraznější stopu než jako prezident.

Pokud Miloš Zeman dokázal něčím Česko změnit, tak to bylo pevným zasazením kulturních témat do veřejného prostoru. Ač s nimi ve své dřívější politické dráze příliš nepracoval, svými nespornými politickými a rétorickými schopnostmi dokázal využít potenciál těchto témat a společnost mobilizovat, rozdělovat i manipulovat s ní. Během svého prezidentství využíval polarizační narativ z konzervativních, nacionalistických i xenofobních pozic, který povzbuzoval negativní pocity a emoce, jako je strach a nejistota. Umetl tak cestu různým populistickým uskupením, která z polarizace ve společnosti čerpají svou sílu. Neschopnost vedení konstruktivní společenské diskuse pronikla do celého veřejného prostoru, včetně politické a mediální oblasti.

Naděje, že politická zkušenost pana Zemana spolu s jeho dávnými proevropskými postoji povede k tomu, že může mít jako prezident pro naši zemi přidanou hodnotu, zůstala nenaplněna. Místo toto zahrnuje jeho odkaz jednotlivá nepochopitelná rozhodnutí, třeba ve věcech personální politiky či využívání práva amnestie, i kroky, které zásadním a negativním způsobem ovlivnily vývoj v naší zemi. S nadsázkou bych řekl, že největším plusem jeho působení je, že si nemalá část lidí konečně uvědomila, že již dalšího prezidenta, který bude se svým týmem fungovat jako Miloš Zeman či Václav Klaus, nechce. Paradoxně, mnoho špatných věcí, které prezident Zeman učinil, včetně patolízalství vůči Číně či vytváření nenávisti k migrantům, vedlo k tomu, že se společnost i většina politiky pomalu a postupně přesunula na opačnou stranu. Ve vztahu k Číně jsme jednou z nejvíce skeptických zemí a naše otevřenost vůči ukrajinské migraci je obrovská a obdivuhodná. Čekám též, že jeho následovník bude pod velkou kontrolou, aby nesklouzl ke „zlozvykům“, které ve velké míře jeho předchůdce v úřadu pěstoval. Chce se říct, že všechno špatné je k něčemu dobré. Ale občas by bylo lepší, kdybychom ty špatné věci nezkoušeli a k těm dobrým se dobrali jinou cestou.