Atmosféra krutosti

Plodný italský autor Igor Tuveri (64), tvořící pod pseudonymem Igort, je tak trochu kosmopolitním a renesančním umělcem. Kromě komiksů a ilustrace se věnuje esejům, beletrii, publicistice, scénářům, animaci, rozhlasu i hudbě. Život už zároveň stačil rozdělit mezi rodnou Sardinii, Japonsko, Ukrajinu, Paříž a Bolognu. Cenami ověnčený (a čtenářsky depresivní) komiksový diptych o východoevropské historii vydal postupně před více než deseti lety. K nám přišel coby jeden svazek v době blížícího se výročí invaze na Ukrajinu a ukazuje se jako smutně aktuální, neboť se jedná o reflexi ruské krutovlády – té minulé, sovětské, i té současné, putinovské, ve které „homo sovieticus“ nevymřel. Sám Igort se ostatně k tomuto tématu po vypuknutí ruské agrese vrátil a tvoří nové zápisky a příběhy.

První část je mozaikou krátkých příběhů obyvatel zejména východní Ukrajiny – obyčejných lidí, jež autor vyzpovídal během svých cest v letech 2008–2009. Jakožto stárnoucí svědkové sovětských časů a ruské nadvlády vzpomínají na brutální období stalinismu, hladomoru třicátých let i života během studené války. Přítomnost však často nepřináší vykoupení a úlevu, spíše rezignovanost a apatii. Prostor tu mají i nostalgické hlasy, jež minulost relativizují a chválí si, že dříve byla práce a všechno bylo levné.

Druhá část knihy je pak kreslenou reportáží o životě novinářky Anny Politkovské, jež byla zastřelena v roce 2006 v Moskvě. Ačkoli za vraždu bylo odsouzeno několik lidí, skutečný zadavatel činu nebyl nikdy odhalen (mluví se o tom, že si ho objednal sám ruský prezident). Komiks ale není investigativním odhalováním nových skutečností, spíše mapuje důvody, proč se novinářka stala terčem tolika výhrůžek a atentátů: dovolila si totiž kritizovat ruský režim a jeho barbarské vedení války v Čečensku. „I to se děje v naší době, v Rusku. Zemřít, protože publikujete fakta,“ pronese tu prorocky. Autor tak staví její odvahu, kritické myšlení i morální zásady do kontrastu s jednáním ruských politických špiček, armády a tajných služeb.