0:00
0:00
27. 2. 20223 minuty

Víc než proti totalitám

Je to dřina, vláda hledá zmocněnce pro lidská práva

Sejdou se katolický kněz Tomáš Halík, bývalá Miss World Taťána Kuchařová, výrazná osobnost nevládní scény se zaměřením na sociální pomoc Klára Laurenčíková a ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. To není začátek vtipu, ale seznam jmen, která vláda Petra Fialy podle informací médií zvažuje na pozici vládního zmocněnce pro lidská práva. Jisté tápání ale ukazuje, že ani současný kabinet nemá jasnou představu, jak v dnešní době přemýšlet nad lidskoprávní agendou.

Má to několik příčin. Ačkoli měl Fialův kabinet už před sněmovními volbami jasno, kdo bude sedět v čele Bezpečnostní informační služby nebo státního zastupitelství, zmocněncem pro lidská práva se nezabýval. I když v tomto úřadu – řešícím témata od problematiky menšin přes neziskové organizace až po osoby se zdravotním postižením, seniory či obecně rovnost žen a mužů – v minulosti seděla velká jména, jako byl disident Petr Uhl nebo občanský aktivista Michael Kocáb, kteří měli k otázce lidských práv blízko, nic velkolepého či zásadního se nedalo s jejich angažmá v této funkci spojit. Nejednalo se však primárně o jejich chybu.

↓ INZERCE

Nevýhoda úřadu spočívá v kombinaci toho, že na jednu stranu je zmocněnec jmenovaný vládou, a je tedy „její“ člověk. Zároveň má vládním politikům říkat nepříjemné věci, když právní normy zasahují do života občanů víc, než by měly. A o takových zásluhách se často veřejnost nedozví. Navíc nestačí pouze silná osobnost nebo politická figura, protože sám zmocněnec nemá žádnou speciální pravomoc. Takže…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články