Něco silného a pozitivního

Zdá se, že naprosto nevyprovokovaná, neospravedlnitelná a nemorální invaze Ruska na Ukrajinu znamená konec jedné éry – té, která začala pádem berlínské zdi v roce 1989. V době po skončení studené války se západní představy o politice, ekonomice a kultuře šířily po celém světě a v podstatě je nikdo nezpochybňoval. Americká moc tvořila základ mezinárodního systému. Nebylo to období klidu – vzpomeňme na války v Jugoslávii a na Blízkém východě. Bylo to však období, kdy se zdálo, že americká moc a liberální demokracie jsou neohrozitelné a mezinárodní systém funguje a spolupracuje lépe než kdykoli předtím.

Pax Americana začal slábnout z mnoha důvodů, včetně vzestupu zemí, jako jsou Čína a Indie, katastrof v Iráku a Afghánistánu, finanční krize a krize demokratických hodnot na Západě. Nejrušivější silou však byl návrat imperiálního Ruska, odhodlaného znovu vybudovat vlastní sféru vlivu, v níž by mohlo ovládat své sousedy. Rusko Vladimira Putina fungovalo v uplynulém desetiletí jako velká geopolitická rozvratná síla, která se aktivně pokoušela rozložit mezinárodní systém stojící na pravidlech.

Zadupat v zárodku

Pro mnohé komentátory je současná krize důkazem, že se tento systém zhroutil a že demokratická éra byla jen krátkým snem. David Brooks píše, že „historie se vrací k barbarství“. Robert Kagan prohlásil, že „džungle“ se opět rozrůstá. Je však takový pesimismus oprávněný? Já spíše doufám, že se v dnešních děsivých zprávách skrývá i něco silného a pozitivního.

…